Japonská superstoletá Kane Tanaková zemřela ve věku 119 let. Má certifikát „Nejdéle žijícího člověka na světě“ podle Guinessovy knihy rekordů.

Kane Tanaková byla podle Guinessovy knihy rekordů nejdéle žijícím člověkem na světě. Japonka bohužel nedávno zemřela, 19. dubna 2022, ve věku 119 let. Navzdory běžným zdravotním doporučením se tato super-stoletá žena nikdy nezdržovala žádného jídla, protože každý den ráda pila kávu z plechovky a sycené nápoje. Lékaři tvrdí, že se domnívají, že k její neobvyklé dlouhověkosti přispěly tři hlavní faktory.

Život Kane Tanakové

Kane Tanaková se narodil 2. ledna 1903 (tj. 36. rok éry Meidži). Letos 2. ledna oslavila 119. narozeniny. Prožila pět japonských období, od Meidži po éru Reiwa, pod pěti generacemi císařů.

Foto: Kane Tanaka v roce 1923.

Tanaková věřila, že její tři tajemství dlouhověkosti byla zvědavost, tvrdá práce a její vášeň pro Othella (divadelní tragédie anglického dramatika Williama Shakespeara). Zatímco žila v domově pro seniory v japonském městě Fukuoka, hrála Othella se svými spolubydlícími téměř každý den. Protože nenáviděla prohru, pokračovala ve hře, dokud nevyhrála. Denně se stýkala s personálem domova pro seniory. Také kreslila, procvičovala kaligrafii a každý týden držela krok s matematikou.

Co se týče stravy, nevyhýbala se žádnému konkrétnímu jídlu. Kromě tří jídel denně také pila každý den kávu v plechovce a sycené nápoje s přikusováním čokolády, kterou milovala.

Tanaková si kdysi stanovila cíl „žít zdravě do 120 let“. Přestože ji do dosažení tohoto cíle dělilo několik měsíců, její energický vzhled po celý život v nás stále vyvolával otázku: Jak mohla žít tak dlouhý a zdravý život a zároveň konzumovat nezdravé nápoje s vysokým obsahem cukru?

Lékaři se domnívají, že k její neobvyklé dlouhověkosti přispěly tři hlavní faktory.

1. Socializace, aby se zabránilo osamělosti

Dr. Lobsang, známý odborník na preventivní medicínu těla, mysli a ducha a ředitel Lobsang Preventive Medicine Group, poukázal na to, že když lidé stárnou, mají obvykle stále méně přátel. V důsledku toho jsou často sami sebou a cítí se osamělí, což vede k vyšší úmrtnosti.

Po 75 letech výzkumu Harvardská univerzita zjistila, že nejdůležitějším faktorem dlouhého a zdravého života je socializace. Studie, která začala v roce 1938, sledovala celkem 724 dospělých. Každý rok se výzkumný tým dotazoval subjektů výzkumu na jejich práci, život a zdraví.

Výsledky studie ukazují, že lidé, kteří udržují více kontaktu se svou rodinou, přáteli a komunitou, jsou obecně šťastnější a zdravější; a společensky aktivní lidé také žijí déle.

Naopak samota škodí fyzickému i duševnímu zdraví.

Lidé, kteří se cítili osamělí, zaznamenali ve středním věku zhoršení zdraví, dříve než obvykle. Jejich kognitivní funkce se také zhoršily dříve, což zvýšilo pravděpodobnost předčasné smrti. Podle Dr. Lobsanga láska Tanakové k Othellovi a její zvědavost pozitivně přispěly k jejím sociálním interakcím.

Po odchodu do důchodu má mnoho lidí méně interakce s ostatními a mohou být bez jakýchkoli cílů; jejich úmrtnost se také zvyšuje. Podle Dr. Lobsanga studie provedená v Německu zjistila, že pokud jsou lidé ochotni vrátit se do společnosti po odchodu do důchodu, jako je například vyučování ve školách, dobrovolnictví a péče o druhé, mohou snížit svou úmrtnost o 40 až 50 procent.

Přesně takový příklad je v Japonsku. V roce 2019 byl McDonaldem najat 90letý Yoshimitsu Yabuta, který se tak stal nejstarším zaměstnancem McDonaldu v Japonsku. Pracuje na noční směně čtyři dny v týdnu, pět hodin denně, uklízí sedadla v jídelně, připravuje suroviny a plní další úkoly. Podobně jako Tanaková jí Yoshimitsu Yabuta také jídla považovaná za nezdravá, jako jsou hranolky a nápoje McDonald’s. Tento způsob stravování a jeho stárnoucí tělo mu však nezabránily v práci. Jeho vedoucí prodejny ho chválí, jak udržuje prodejnu čistou. Yoshimitsu Yabuta navíc věří, že jeho interakce s kolegy jsou pro něj důležité. Takže i když má občas odlišné názory od svých mladších kolegů, snaží se je pochopit.

2. Laskavost a tolerance vůči hněvu

Z jejích fotek a videí můžeme vidět, že Tanaková vždy působila mírumilovně a klidně.

Dr. Lobsang poukázal na to, že pokud jde o zdraví a dlouhověkost, lidé často dávají pozor na to, co jedí a pijí a jaké cviky mají dělat. Nicméně podle něj „skutečným tajemstvím je mít štědré srdce“.

Mnoho uznávaných buddhistických mnichů v Tibetu a Indii se dožívá 80 nebo 90 let, nebo dokonce více než 100 let, protože mají vysoký stupeň klidu.

Mnoho pacientů s rakovinou, jako jsou pacienti s rakovinou plic nebo rakovinou prsu, bylo na zdravé stravě, bez kouření a pití a pravidelně cvičili. Přesto se u nich rakovina objevila. Dr. Lobsang řekl, že se s mnoha těmito pacienty setkal na své klinice a uvědomil si, že to byly všechno psychologické faktory, jako je zášť a nenávist vůči ostatním, kvůli kterým onemocněli.

„Zášť je spojena s rakovinou plic a rakovinou prsu,“ řekl a dodal, že hromadění takových negativních emocí by oslabilo a narušilo funkce imunitního systému lidí, což je velmi škodlivé pro zdraví.

Zdůraznil, že je důležité se nerozčilovat, protože hněv by vyvolal zášť a také vedl ke smutku a depresi. Někteří lidé se i zlobí sami na sebe, což ještě více škodí jejich zdraví.

Není snadné „nebýt naštvaný“ a k dosažení duševního klidu je vyžadováno časté cvičení.

3. Kultivace smyslu pro štěstí a altruismus

Doktor Zhang Shiheng, ředitel kliniky Qi Lin, upozornil, že na téma zdraví a dlouhověkosti by se většina lidí raději zaměřila na kardiovaskulární onemocnění, osteoporózu, sarkopenii, krevní tlak a hladinu cukru v krvi, ale mozek často zanedbávají.

„Zdraví mozku má hodně společného se štěstím,“ zdůraznil, protože štěstí ovlivňuje zdraví mozku, což zase ovlivňuje fyzické funkce a dlouhověkost.

Todd Kashdan, americký psycholog a profesor psychologie a ředitel Well-Being Laboratory na Univerzitě George Masona, navrhuje šest „ingrediencí“, které je třeba dát mozku, aby si vypěstoval pocit pohody: žít v přítomnosti, být zvědavý, dělat, co se vám líbí, být ohleduplní k ostatním, pěstovat vztahy a dobře se o sebe starat, abyste si udrželi dobrou fyzickou kondici.

Tanaková vždy dělala věci, které se jí líbily, zůstávala zvědavá a udržovala svou mysl učením, což je také znakem života v přítomnosti.

Dr. Zhang řekl, že zvědavost lidí je na vrcholu, když jsou kojenci, ale když začnou chodit do školy a vstupují do společnosti, musejí dodržovat školní pravidla a firemní předpisy, které mohou jejich zvědavost potlačit. Poradil lidem, aby po odchodu do důchodu dali volný průběh zvědavosti a dozvěděli se více o nových věcech.

„Mám pacienta, který se nikdy předtím nedotkl houslí, a začal se učit na housle ve svých 70 letech,“ řekl Dr. Zhang a dodal, že tento pacient je také velmi hovorný. „Myslím, že to musí mít něco společného s jeho zvědavostí a vystavením těmto obtížným úkolům.“ Navíc, učení se něčemu obtížnému může udržet mozek aktivní a snížit apoptózu mozkových buněk.

Dr. Zhang také řekl, že být ohleduplný k ostatním, pomáhat druhým a jednat altruisticky je z psychologického hlediska přínosnější, než když si necháváme pomáhat ostatní.

Dr. Lobsang s ním souhlasil: „Vždy říkám, že altruismus, štěstí a zdraví jsou si navzájem rovny.“ Altruismus vede ke štěstí, což zase vede ke zdraví.

Štěstí souvisí i s mozkovou kapacitou. Studie zjistila, že u pacientů s depresí je vyšší míra rozvoje Alzheimerovy choroby, Parkinsonovy choroby a/nebo mozkové atrofie než u běžné populace.

Dr. Zhang poukázal na to, že ačkoli Tanaková milovala nealkoholické nápoje, dělala také mnoho věcí souvisejících se zlepšením zdraví mozku, které by mohly kompenzovat tento dietní problém.

Zdravá strava je samozřejmě stále velmi důležitá. Například dieta MIND (Kombinuje aspekty dvou velmi oblíbených diet, středomořské diety a přístupy k zastavení hypertenze) může oddálit stárnutí mozku a snížit riziko rozvoje demence. Dr. Zhang žertem řekl, že kdyby Tanaková přišla na jeho kliniku, když byla naživu, doporučil by jí tento typ stravy.

Zdroj: theepochtimes.com

Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz)