Cesta k probuzení je jako výstup na horu – s vyšší nadmořskou výškou máte širší rozhled a odstup od světských záležitostí. Možná, že i to je důvodem proč mnoho lidí zdolává vysoké hory. Přivádí je to k božství. Probuzení není jen o pochopení světa, ale o pochopení sebe sama, svého místa ve vesmíru a poznání hlubší pravdy, která přesahuje světské vědomosti. Tento proces má čtyři fáze, které nás vedou od nevědomosti k hlubokému uvědomění, od omezení ke svobodě a od utrpení k radosti, díky napojení se na vyšší vědomí. Jakmile se jednou v tomto světě probudíte, již není cesty zpět.
Ještě než k jednotlivým fázím probuzení přikročíme, tak chci abyste věděli, že se jedná o mé pochopení ke kterému jsem se dopracoval skrze studium duchovních nauk a nemusí jít o absolutní pravdu vesmíru. Čím vyšší fáze totiž dosáhnete, tím se vaše pochopení pravdy liší a co byla pro vás pravda na nižší úrovni, tak na vyšší úrovni již pro vás tato pravda nemusí platit. Proto berte toto mé pochopení pravdy pouze jako můj pohled na mé současné úrovni probuzení.
Fáze probuzení
Víte kde se na této cestě právě nacházíte? Pojďme se podívat na jednotlivé fáze.
1.Fáze: Falešné já a nevědomost
V první fázi žijeme jako ve snu. Svět kolem nás se zdá být jedinou realitou – práce, povinnosti, společenské normy, výroky lidí kolem nás a médiální obraz tvoří náš vesmír. Věříme tomu, co nám říkají autority, a nepřemýšlíme nad hlubšími otázkami. Dostáváme roli a identitu, přičemž věříme, že to jsme my. Děláme vše, co po nás chce systém, abychom zapadli mezi ostatní lidi a nevybočovali z „normálu“. Naše štěstí je podmíněno názory jiných.
Je pohodlné nechat jiné řídit náš život, ale daní je nepochopení hlubších skutečností života – kdo jsme, odkud jsme přišli a jaký je smysl lidského života. V této fázi si neuvědomujeme, že nám něco chybí. Je to jako kdybychom spali v jeskyni a světlo venku nám zůstávalo skryto. Tento spánek je komfortní, ale první náznak pochybností o našem životě je jako paprsek světla, který nás láká vylézt z jeskyně ven.
2. Fáze: Záblesk pochybností
Druhá fáze přichází, když se něco v naší mysli zlomí. Možná je to díky knize, rozhovoru, nebo jen náhodné myšlence, která nás donutí zpochybnit realitu. Začínáme si klást otázky: „Je tohle všechno skutečnost? Proč se věci dějí tak, jak se dějí?“ Tento záblesk je jako první prasklina v přehradě – nejprve malá, ale brzy může uvolnit celou masu vody. Je to fáze kdy začínáme chápat, že něco není v pořádku a realita je jiná, než je nám prezentováno.
V této fázi začináme zpochybňovat svou roli a identitu. Stále ji však hrajeme, abychom byli společensky přijatelní rodinou, přáteli, kulturou, náboženstvím, nebo systémem. Vzniká proto rozpolcenost, kdy se staré já bije s pravým já. Mnozí se v této fázi cítí zmatení nebo frustrovaní, protože staré jistoty se hroutí, ale ještě nevidí novou cestu. Přesto je to začátek – první krok k probuzení. Abychom našli své pravé já, tak se uzavíráme před světem. Uvědomujeme si, že pravé štěstí a poznání pramení uvnitř nás a nikoliv z vnějšího světa.
3. Fáze: Sebeobjevování
Ve třetí fázi se naplno vydáváme na cestu sebeobjevování a stáváme se pátračem po pravdě. Začínáme zkoumat alternativní pohledy, čteme knihy o spiritualitě, filozofii, osobním rozvoji, vědě, nebo sledujeme dokumenty a hledáme odpovědi. Naše probuzení sílí.
Snažíme se probudit ostatní lidi, ale setkáváme se s nepochopením. Často to vede k pocitu osamělosti a následnému stáhnutí se ze společnosti. Je to proto, že čím dál míň jsme ochotni dělat kompromisy v toxických vztazích, práci, zákonech a systémech, které nás zotročují. Ušetřený čas pak věnujeme duchovním cvičením jako jsou jóga, chi-kung, nebo meditace.
V této třetí fázi máme pocit, že ztrácíme sebe sama. Ve skutečnosti však probouzíme své pravé vyšší já, které se snaží falešné já nahradit. Je to jako bojovat sám se sebou. Bojíme se, že o všechno přijdeme. Smrt ega (falešného já) je však nevyhnutelná a my přecházíme do další fáze.
4. Fáze: Uvědomění
Čtvrtá fáze přináší duchovní probuzení, které se promítá v našem každodenním životě. Překonali jsme předchozí tři fáze, kdy jste se snažili oprostit od svého falešného já a vyšší vědomí nyní řídí náš život.
V této fázi již nemusíme nikomu nic dokazovat. Když o nás někdo řekne, že jsme špatní, nebo dobří, tak ani v jednom z těchto případů to s námi emocionálně nehne. Známe svou hodnotu a nepotřebujeme něčí schválení.
Stáváme se duchovními Mistry. Vyzařujeme do světa energii harmonie, lásky a míru. Všem jsme odpustili staré křivdy, odstranili omezující připoutání a bereme si svou energii zpět. Odhazujeme strachy z budoucnosti a výčitky z minulosti. Pomocí nové získané mocné energie vytváříme lepší svět, tvoříme budoucnost a probouzíme vědomí lidí, už nikoliv úsilím, ale jen svou přítomností.
Závěr
Cesta probuzení je osobní a jedinečnou fázi života. Zhruba devadesát procent lidí žije v první fázi falešného já a nevědomosti. Konečné čtvrté fáze dosáhne sotva jeden člověk z tisíců lidí. Máte-li však k tomu předurčený duchovní vztah, pak je dost pravděpodobné, že vás osud k plnému probuzení dotlačí nepředvídatelnými okolnostmi. Ať jste na začátku, uprostřed nebo blízko k plnému spojení s vyšším já, pamatujte, že čím větší těžkosti na své cestě prožíváte, tím je větší pravděpodobnost, že přecházíte do další vyšší fáze probuzení.
Facebook komentáře