Když si někdo myslí, že je pánem vašeho života a říká vám, co si máte myslet, říkat, nebo dělat

Autor: Martin Kirschner.

Dagny Taggartová z filmu Atlasova vzpoura o úřednících a jejich byrokracií určené k omezování života lidí. (Print Screen z filmu Atlasova Vzpoura)

V současné době existuje celosvětový nešvar a to ten, že vlády si dělají monopol na zdraví lidí a myslí si, že oni jsou ti, kdo rozhoduje o vašem zdraví. Kromě toho se zavádí cenzura a „Ministerstvo pravdy“ vám říká, co si máte myslet, psát, nebo říkat. Na pořádek pak dohlíží fack-checkeří.

Ať už se jedná o vládu, státní úředníky, policisty, nebo obyčejné lidi, tak stále nedokážu pochopit, kde berou ten mandát určovat lidem jejich životy. Pokud by se setkali se žijícím člověkem, tak ten by jim odpověděl: „Máš zájem o spolupráci? Moje sazba je 30 000 Kč/hodinu. Pokud ne, tak neotravuj.“

Například já jako šéfredaktor VIP Novin jsem čelil udáním na policii kvůli mým článkům a byl jsem vyslýchán. Pochopitelně z toho nakonec nic nebylo, protože všechny mé články jsou ozdrojované videi, citacemi, nebo odkazy. „Chcete snad říct, že to ten člověk na videi neřekl?“ Řekl bych, že svou novinařinu dělám lépe, než česká televize, která se často odkazuje na suché fráze „odborníci říkají“, aniž by uvedla jací odborníci to říkají. Ať už však dělá novinařinu lépe kdokoliv z nás, tak mě udivuje, že někdo má potřebu řešit a číst noviny, které se mu nelíbí a někde to nahlašovat. Jako kdybych ty lidi nutil to číst.

Nebo nechápu, kde bere někdo tu drzost mi říkat, že mám vymazat nějaké články, ať už proto, že si myslí, že články nejsou pravdivé, nelibí se mu, nebo se mu zdá, že jsou nelegální. Najednou je každý člověk právník a fack-checker, prostě autorita, která si myslí že má mandát vám určovat, co můžete na svém webu mít a co ne.

Nedávno mi také přišel email od nějaké organizace, která se prezentuje jako Bezpečnostní centrum Evropské hodnoty:

„Vážený pane/paní, jako každý rok, pracujeme na zmapování a monitoringu české mediální online scény a u některých webů, jako je ten Váš, nám chybí základní informace. Rádi bychom se proto touto cestou zeptali na několik otázek:

• Jaká je motivace pro provoz Vaší stránky?
• Jakým způsobem je financován provoz Vašeho webu?
• Jaká je Vaše editoriální politika? Jakým způsobem rozhodujete, jaké články budete psát a publikovat?
• Existuje stálá redakce, která se podílí na tvorbě obsahu stránky? Pokud ano, je veřejná? Pokud není veřejná, proč?

Předem Vám děkujeme, pokud si najdete čas a odpovíte na naše otázky. V ideálním případě bychom odpovědi potřebovali do 7. 3. 2022 (08:00), abychom je mohli včas zahrnout do našeho výzkumu.

Děkuji,

S pozdravem

Za tým Bezpečnostního centra Evropské hodnoty

Veronika Krátka Špalková“

Když se podíváte na jejich stránky, tak zjistíte, že se jedná o silně pro-Ukrajinskou organizaci.

Moje otázka na ně zase zní: „Co je vám po tom?“

Neustála snaha některých lidí pořád něco řídit, kontrolovat a srát se vám do života je nemoc, která musí být z naši spolčenosti odstraněna. Spousta světských zákonů stejně nemá oporu s Vesmírnými zákony, které v podstatě říkají, že si můžeme dělat co chceme, pokud tím nikomu neubližujeme. Žít a nechat žít, to je ten princip.

Chápu však, že pravda může někomu ublížit, když je to proti jeho ilegálním zájmům. Například „Pandemický zákon“ je sám o sobě ilegální, protože Ústava, která je výše než zákony, jasně říká, že každý má právo si svobodně volit zdravotní péči, svobodně podnikat a svobodně se pohybovat, což Pandemický zákon v podstatě popírá. Zákony musí vycházet z Ústavy a být s ní v souladu. Ovšem naši loutkové zaprodané vládě je to pochopitelně jedno.

Za ty roky co vedu novinařinu jsem si zvykl a beru tyto lidi jako nepříjemný hmyz, který buď můžu ignorovat, nebo prostě zaplácnout a jít dál.

Nedávno jsem viděl video na youtube kanálu Příznaky transformace, kde Helena Heclová mluví o tom, že bychom si měli ve svém životě stanovit červenou linii a určit své hranice. Přednáška se pak dočkala pokračování. Doporučuji shlédnout oba díly.

Stanovte si proto hranice (svou vlastní červenou linii) a nedovolte nikomu, aby vám určoval co si máte myslet, co můžete psát, nebo mluvit a kam máte svůj život směřovat. Buďte asertivní jako Dagny Taggartova z filmu Atlasova vzpoura:

„Vlak pojede, i kdybych jej měla řídit já sama.“

Dagny Taggartová

Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

2400157743/2010

QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.