Po celém světě se zavádí základní nepodmíněný příjem. Přichází „daň z robotů“!

Vyhozeni ze světa práce… Kdo ale profituje z revoluce umělé inteligence?

Nadcházející éra umělé inteligence (AI) a robotizace přináší radikální změny do našeho pracovního prostředí. S nástupem AI a robotů do průmyslu a dalších odvětví je stále zřejmější, že některé pracovní pozice budou nahrazeny automatizací. V reakci na tuto skutečnost se po celém světě začíná diskutovat o zavedení takzvané „daně z robotů“ a jejím financování Základního nepodmíněného příjmu (ZNP), jako možného řešení sociálních a ekonomických dopadů těchto změn.

Nepodmíněný základní příjem je koncept, který představuje pravidelný finanční příspěvek poskytovaný všem občanům bez ohledu na jejich zaměstnání či příjmy. Tato idea nabývá na popularitě v reakci na obavy o masivní ztráty pracovních míst, které mohou být způsobeny automatizací a umělou inteligencí.

Rosanna Merolová, makroekonomka a výzkumnice z Mezinárodní organizace práce říká, že všechny společnosti používající roboty, nebo AI by měly platit takzvanou „daň z robotů“, která by se měla použít k financování ZNP.

Merolová říká: „V této fázi zůstávají návrhy, jak zavést daň z robotů v praxi, velmi mlhavé,“ Dodává: „Zákonodárci se pravděpodobně budou zabývat složitostí definování toho, co představuje ‚robota‘ a jak jej zdanit. Rozdíl mezi strojem a robotem nebo mezi počítačovým programem a AI je stále nejasný.“

Lidstvo předává práci robotům. Přichází čas na „daň z robotů“.

Jedním z hlavních argumentů pro zavedení ZNP je ochrana lidí před nejistotou a ztrátou zaměstnání v důsledku technologického pokroku. Zavedení robotů a AI může znamenat efektivnější výrobu a online operace, ale zároveň může znamenat i postupnou eliminaci některých tradičních pracovních míst. ZNP by poskytoval stabilitu občanům a pomohl by jim nahradit ztracený příjem způsobený robotizací a AI.

Elon Musk na nedávném summitu v Bletchley Park řekl, že věří, že „žádná práce není potřeba“ kvůli rozvoji AI a že práce může být pouze pro „osobní potěšení“.

„Politika ZNP v reakci na umělou inteligenci a automatizaci by řešila neschopnost zaměstnavatelů spravedlivě rozdělovat příjem hospodářského růstu – alespoň částečně díky automatizaci – mezi pracovníky“, říká Karl Widerquist, americký politický filozof a ekonom.

„Proč se snažit všechny tlačit do placené práce, když objektivně vidíte, že v okolí není dost pracovních míst? Proč nedat lidem, kteří mají dobré alternativy, možnost omezit práci, nebo nepracovat vůbec, a vydělat si základní příjem? „, říká Loek Groot, docent ekonomie veřejného sektoru na Utrechtské univerzitě.

„Dobré alternativy“ zahrnují příležitost ke zvýšení kvalifikace nebo rekvalifikaci. Je také možné, že by tato politika mohla předefinovat to, co společnost historicky považovala za práci. Pečovatelé – převážně ženy – by mohli být odměňováni za tradičně neplacenou práci, jako je výchova dětí nebo péče o starší příbuzné.

Lidem odpadne spousta mechanické práce a nahradí ji sociální péče.

Dalším argumentem je podpora kreativity a inovací. Když lidé nejsou nuceni pracovat pouze pro zajištění svých základních životních potřeb, mohou mít více prostoru pro osobní rozvoj, vzdělávání a zapojení se do projektů, které by jinak neměli čas realizovat. Tím by mohlo dojít k rozkvětu kreativity a inovací, což by přispělo k celkovému rozvoji společnosti.

Ovšem, existují i skeptikové, kteří se obávají, že ZNP by mohl podnítit pasivitu a snížit motivaci k práci. Tato obava vychází z předpokladu, že pokud lidé dostanou finanční podporu bez ohledu na to, zda pracují či nikoli, mohou ztratit pohnutku k aktivnímu zapojení se do pracovního procesu. Nicméně o jakém „pracovním procesu“ skeptikové mluví, když jsou pracovní místa automatizací likvidována? Na tuto otázku již nedokáží odpovědět.

Naopak stoupenci ZNP tvrdí, že zavedení nepodmíněného příjmu je dnes nutností, pokud stovky miliónů lidí po celém světě nemají upadnout do chudoby. Takový přístup by umožnil lidem volněji nakládat se svým časem, tvořit a zaměřit se na pomoc své komunitě. Stoupenci říkají, že 90% pracovních míst nahradí robotizace a AI, a proto musí dojít k radikální změně systému, kdy již příjem nebude podmíněn prací, ale celkovou prosperitou státu z které bude čerpat každý člověk.

První pilotní projekty

Jednou ze zemí, kde byl ZNP zaveden je Aljaška.

V některých zemích již probíhají pilotní projekty, které zkoumají dopady ZNP na společnost a ekonomiku. Skandinávské země, jako Finsko a Norsko, jsou jedny z prvních, které se pustily do experimentů s tímto konceptem.

Nicméně ZNP zavedla také Aljaška a studie dokazují, že se zvýšila životní úroveň lidí a ekonomická prosperita.

„Výzkumníci z University of Alaska Anchorage na Aljašce zjistili, že Dividendy trvalého fondu – často studované jako šablona pro univerzální programy základního příjmu – přinášejí více než jeden dolar na budoucích úsporách zdravotní péče na každé dítě. Roční platba také zvyšuje sezónní zaměstnanost v zimě a dočasně snížila majetkovou kriminalitu poté, co začala být distribuovaná v říjnu.“

Ve Walesu byl zahájen pilotní projekt ZNP v roce 2022, kdy 635 lidí začalo dostávat 1600 GBP měsíčně do roku 2025. Jedná se o občany starší 18 let. Britská vláda se však nerozhodla prodloužit projekt ZNP do roku 2025 z důvodu narůstajících státních výdajů.

Skotsko

Členka skotského parlamentu a kandidátka za stranu zelených Maggie Chapmanová.

Členka skotského parlamentu a kandidátka za stranu zelených Maggie Chapmanová požaduje samostanost Skotska, která by Skotům umožnila zavést základní nepodmíněný příjem.

Greens.scot píše: „Paní Chapmanová, která je mluvčí strany pro sociální zabezpečení, uvedla, že nezávislost Skotsku umožní zvrátit konzervativní škrty a úsporná opatření a zavést univerzální základní příjem, který každému poskytne zaručený příjem, a nabídne bezpečí a důstojnost.“

„Komentáře paní Chapmanové se týkaly uvedení nejnovějšího dokumentu ze série skotské vlády Budování nového Skotska – Sociální zabezpečení v nezávislém Skotsku.“

Chapmanová obvinila bohaté z chamtivosti a zapříčinění chudoby: „Krize životních nákladů – nebo krize chamtivosti –, kterou prožíváme, nevznikla přes noc. Je to výsledek let neúspěchů a lhostejného přístupu k politice, která staví potřeby několika málo bohatých před blaho milionů lidí.“

Chapmanová dále řekla: „Nezávislost by nám umožnila zajistit skutečné životní minimum pro všechny a zavést univerzální základní příjem. To by umožnilo každému žít důstojně a odstranit tolik stigmat a úzkosti, které pramení z chudoby a současného systému dávek.“

Keňa

Foto: „Manželé Denis a Bentha Otieno ve svém domě v Keni v roce 2017, počítali svůj měsíční rozpočet krátce poté, co začali dostávat měsíční grant od charitativní organizace GiveDirectly. Vědci zkoumají, zda grantový program – který poskytuje 50 dolarů každý měsíc po dobu 12 let – může lidi vymanit z chudoby.“

Alaska Publik Media píše: „Je to bezprecedentní – a masivní – experiment: Od roku 2017 charitativní organizace GiveDirectly se sídlem v USA poskytuje tisícům vesničanům v Keni to, čemu se říká „univerzální základní příjem“ – peněžní grant ve výši přibližně 50 USD, poskytovaný nepodmíněně každý měsíc, se závazkem vyplácet platby po dobu 12 let.“

Keňské granty jsou zásadním testem toho, co mnozí považují za jeden z nejmodernějších nápadů na zmírnění celosvětové chudoby.

Nedávno zveřejnil tým nezávislých výzkumníků, kteří zkoumali dopad ZNP na lidi v Keni, své první výsledky. V první kontrolní skupině bylo 5 000 lidí, kteří dostávali ZNP po dobu 12 let a v druhé skupině bylo 12 000 lidí, kteří nedostávali žádný ZNP. V dalším testování byla kontrolní skupina 9 000 lidí, kteří dostávali ZNP po dobu 2 let bez příslibu dalších příjmů a skupina 9 000 lidí, která dostala stejný ZNP za dva roky, ale ihned jednorázově.

Výsledky studie jsou poměrně obsáhlé, ale ve stručnosti lze říci:

• Všem skupinám, které dostávaly ZNP jednorázově, nebo paušálně se zlepšila ekonomická situace a životní úroveň.
• Ti co dostali ZNP jednorázově, daleko překonali ty, kteří jej dostali paušálně. Lidé s jednorázovým ZNP měli o 19% více podniků (obchody na trzích, taxíky, malé stavební podniky atd.) a o 80% vyšší příjmy z podnikání, než ti co dostávali částky paušálně. Lidé, kteří dostali ZNP jednorázově byli ochotnější investovat, než ti, kteří dostávali ZNP měsíčně, protože většinu peněz utratili za základní životní potřeby.
• Bylo však zjištěno, že z dlouhodobého hlediska, ti co dostávali ZNP měsíčně po dobu 12 let nakonec překonali v investicích a podnikání ty, kteří dostali ZNP jednorázově za dva roky.
• Celkově lze říci, že ZNP pomohlo nakonec všem skupinám. Těm skupinám, které nedostávali ZNP například přibyli nový zákazníci (skupina těch co dostávali ZNP), kteří si jejich služby nyní mohli bez problému finančně dovolit.
• Navzdory obavám, nerostla inflace v důsledků zavádění ZNP. Jedním z možných důvodů je podle vědců to, že lidé sice kupovali více věcí, ale tyto dodatečné výdaje byly rozděleny mezi širokou škálu produktů. Navíc díky všeobecné prosperitě neměli obchodníci potřebu mít co největší zisk a tím pádem zboží a služby zůstaly na relativně nízkých cenách.
• Domněnka, že lidé utratí svůj ZNP za drogy, alkohol a cigarety byla z větší části vyvrácena, než u lidí, kteří musí svůj příjem získat tvrdou prací.

Celkově lze říct, že zavedení ZNP ve všech formách v Keni mělo pozitivní vliv na ekonomiku životy lidí.

„Jednorázová částka a dlouhodobé [měsíční platby] vypadají po dvou letech podobně,“ říká ekonom Tavneet Suri.

Ze studie vyplývá, že nejlepším řešením je zavedení dlouhodobého příjmu v měsíčních platbách po dobu 12 let. Informace o tom, jestli po více než 12 letech může být ZNP spíše ke škodě, studie nezveřejnila. Nicméně Suri se zavázal pokračovat ve studii „do konce života“.

Kanada

Niagara independent píše: „V současné době jsou v parlamentu dva návrhy zákonů, jeden v Dolní sněmovně a druhý v Senátu, které se snaží vytvořit rámec pro program ZNP v Kanadě. Návrh zákona ve Sněmovně, který NDP (Nová demokratická strana) poprvé představila v roce 2021, se téměř zastavil. Návrh zákona nyní v Senátu projednává finanční výbor Senátu.“

„Zpráva parlamentního rozpočtového úředníka (PBO) vydaná v roce 2021 uvádí, že program ZNP, který by poskytoval téměř 17 000 kanadských dolarů (CAD) ročně Kanaďanům s nízkými příjmy, by snížil chudobu na polovinu. PBO však také poznamenal, že náklady na takový program by byly 85 miliard CAD ročně a do roku 2026 by vzrostly na 93 miliard CAD.“

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že v důsledku nástupu AI a robotizace se nepodmíněný základní příjem stáva čím dál tím víc diskutovaným tématem a zřejmou nezbytností, pokud se vlády světa chtějí vyhnout sociálním nepokojům.

Po celém světě se nyní odborníci a vlády snaží nalézt optimální řešení, které by zohlednilo, jak potřeby občanů v době technologických změn, tak i udržitelnost a efektivitu ekonomiky.

Ze strany kontrolních skupin po celém světě byla zaznamenána „pozitivní zpětná vazba a u lidí byla zlepšená pohoda, včetně zlepšení duševního a fyzického zdraví.“ Žádná země však nikdy nezavedla napořád ZNP navzdory těmto mnoha příkladům. Bylo to z velké části kvůli vysokým výdajům a veřejnému mínění, které nesouhlasilo s rozdáváním peněz lidem za nic

ZNP se musí zavést tak, aby byl dlouhodobě udržitelný. Nikdo přece neříká, že se hned musí zavést ZNP 1600 GBP na osobu měsíčně, tak jako tomu bylo ve Walesu, aby se pak zjistilo, že to stát ekonomicky neutáhne. Klidně se může začít s 100 GBP ZNP na osobu měsíčně. Je to pořád lepší, než současné nic.

Jisté je však jedno: Zavést ZNP je v současné době robotizace a pokroku AI nezbytností. A pokud  roboti a AI budou pracovat za nás, tak jak navrhují odborníci, bude se muset zavést „daň z robotů“ pomocí které se bude financovat ZNP ve všech státech světa.