Ruský prezident Vladimir Putin se zavázal vyzbrojit svého souseda Bělorusko raketami s jaderným potenciálem v reakci proti západní vojenské alianci NATO, která se rozpíná na dvorek Minsku.
Slib padl na sobotní schůzce mezi Putinem a běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem v Petrohradu, během kterého běloruský prezident požádal Moskvu, aby pomohla Minsku sestavit „symetrickou odpověď“ na lety NATO s jadernými zbraněmi poblíž běloruských hranic.
"Jsme velmi znepokojeni situací a politikou chování našich sousedů. Víte, je to polské a litevské vůdcovství. Jejich politika je zaměřena na konfrontaci. Cítíte to také, zvláště na Ukrajině," řekl Lukašenko.
Dodal: "Jak víme, většina tamních žoldáků je z Polska. Nechápu, proč to potřebují, takovou konfrontaci. Je jasné, že je někdo za jejich zády tlačí a tak dále, ale je to nechutná politika. Jejich chování je agresivní. Litva je to samé, v poslední době se objevilo mnoho informací o jejich záměru zastavit tranzit z Ruska do Kaliningradu přes Bělorusko, izolovat Kaliningrad.“
"Žádám vás, abyste přemýšleli o symetrické reakci, nic víc. Připravujeme se na doručení jaderných hlavic, takže můžete nám prosím pomoci upravit stíhačky, které máme, Su-35, aby mohly nést jaderné hlavice?" zeptal se Putina.
Putin ze své strany řekl, že v současné době nevidí potřebu symetrické reakce, ale řekl: „Učinili jsme rozhodnutí: během několika příštích měsíců předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M, které jak víte, může používat jak balistické, tak řízené střely, a to jak v konvenční, tak jaderné verzi."
Řízené střely Iskander-M mají dosah až 500 kilometrů (300 mil).
Lukašenko nejprve řekl, že plánuje v Listopadu rozmístit raketové systémy Iskander na jih a západ země, kde se její hranice setkávají s polskými a litevskými hranicemi.
Putin také řekl, že běloruské proudové letouny Su-25, které byly vyrobené Rusy, by mohly být v případě potřeby modernizovány v ruských továrnách, aniž by přesně určil, jaký druh modernizace by letouny mohly dostat.
Setkání se uskutečnilo v době zvýšeného napětí mezi Moskvou a Západem kvůli únorové vojenské operaci na Ukrajině.
Rusko tvrdí, že cílem operace je „demilitarizace“ východoukrajinského regionu Donbas. Putin při oznámení operace uvedl, že cílem mise je „obrana lidí, kteří osm let trpěli pronásledováním a genocidou ze strany kyjevského režimu“.
V roce 2014 se Doněck a jeho soused Luhansk – kteří společně tvoří oblast Donbasu – prohlásily za nezávislé republiky a odmítly uznat ukrajinskou vládu podporovanou Západem. Vyhlášení nezávislosti bylo následováno konfliktem mezi proruskými silami v regionu a ukrajinskou armádou.
Ruská armáda tvrdí, že má nad Severodoněckem plnou kontrolu.
Také v sobotu ruské ministerstvo obrany uvedlo, že ruské síly získaly plnou kontrolu nad ukrajinskými městy Severodoneck a Borivske, která se nacházejí v Luhansku.
"V důsledku úspěšných útočných operací jednotky lidových milicí LPR (Luhanská lidová republika) s podporou ruských jednotek...zcela osvobodily města Severodoněck a Borivske," řekl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov v prohlášení.
Ukrajinští představitelé ještě dříve v ten den uvedli, že jejich jednotky se stáhly ze Severodoněcku po dlouhé bitvě s regulérními ruskými jednotkami a bojovníky LPR.
Podle Konašenkova osvobození měst zmařilo ukrajinský pokus přeměnit severodoněckou chemičku Azot v pevnost pro konfrontaci proti ruské armádě a jejím spojencům.
Ukrajinští představitelé označili ústup své armády z města za „taktické stažení“ aby mohli bojovat ve vyšších místech v Lysyčansku na protějším břehu řeky Siverskyj Doněc. Proruské síly uvedly, že ruské síly nyní útočí na Lysyčansk.
Pád Severodonecka je považován za největší vítězství Ruska od dobytí přístavu Mariupol minulý měsíc.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij v sobotu řekl, že jeho země získá zpět všechna města, která ztratila ve prospěch Ruska, včetně Severodoněcka, a zároveň připustil, že válku je čím dál těžší emocionálně zvládnout.
"...všechna naše města - Severodoneck, Doněck, Luhansk - dostaneme je všechna zpět," řekl a dodal: "V této fázi války je to duchovně těžké, emocionálně těžké... nemáme pocit, jak dlouho to bude trvat, kolik dalších ran, ztrát a úsilí budeme potřebovat, než uvidíme, že vítězství je na obzoru."
Zdroj: presstv.ir
