Po volbách v říjnu 2025 se Andrej Babiš (ANO) vrátil do premiérského křesla s koalicí hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Kabinet byl jmenován v prosinci 2025 a v lednu 2026 získal důvěru Sněmovny díky 108 hlasům koaličních poslanců. Po zhruba dvou měsících vládnutí lze zhodnotit první kroky, které se zaměřují na ekonomické reformy, snížení byrokracie, zpřísnění migrační politiky a zrušení Green Dealu. Níže podrobněji rozvádíme klíčové body toho, co se vládě povedlo zavést a co ještě plánuje v rámci balíčku národní hospodářské strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0.
Zavedení EET: Návrat evidence tržeb v modernější podobě
Jedním z prvních kroků vlády bylo obnovení elektronické evidence tržeb (EET), kterou ministryně financí Alena Schillerová (ANO) představila jako EET 2.0. Systém má startovat v lednu 2027 v pilotním režimu, s plným provozem od února. Očekávaný přínos pro rozpočet je 14–15 miliard Kč ročně díky lepšímu výběru DPH. Pro nejmenší podnikatele nebude povinná, ale s možností „vykoupení“ se daňovými bonusy.
Česká televize píše: „EET 2.0 nebude povinná pro podnikatele, kteří jsou v prvním pásmu paušální daně, mají roční příjmy do milionu korun či platí měsíční daň 1500 korun a odvody.“
Kritici v tom vidí zbytečnou byrokracii, ale vláda argumentuje bojem proti šedé ekonomice.
Ministrině financí Alena Schillerová uvedla: „Základním přínosem je narovnání podnikatelského prostředí, které je neakceschopností a neefektivitou státu v boji s šedou ekonomikou v některých segmentech zdeformováno. Omezením nepřiznaných finančních toků chceme snížit fenomén nelegálního zaměstnávání, zvýšit mezinárodní konkurenceschopnost české ekonomiky, zásadním způsobem zvýšit efektivitu práce Finanční správy a snížit počet daňových kontrol u poctivých poplatníků.“
Další krok: Integrace s digitálními pokladnami a sleva 5 tisíc Kč na zařízení.
Snížení cen energie: Finanční úleva pro domácnosti i firmy
Regulovaná část ceny elektřiny klesla od ledna 2026 o 15,1 % díky odpuštění poplatků na podporované zdroje energie (POZE). Domácnosti ušetří v průměru 388–445 Kč měsíčně podle spotřeby, firmy 21 až 34,2 %. Vláda převzala financování POZE ze státního rozpočtu (41 miliard Kč), což kritici označují za krátkodobý populismus.
„Záměr přenést financování POZE na stát byl vládou avizován ještě před jejím nástupem do funkce, proto jsme byli na tuto změnu připraveni. Díky tomu, že nové usnesení stihla vláda přijmout hned na svém prvním řádném zasedání, vydává ERÚ změnové cenové rozhodnutí ještě v tomto roce, a nižší regulované ceny tak budou odběratelé platit již od 1. ledna 2026,“ vysvětluje Jan Šefránek, předseda ERÚ.
Další kroky: Podpora energeticky náročného průmyslu kompenzacemi, investice do AI datového centra (AI Gigafactory) a ovládnutí ČEZu v rámci hospodářské strategie. Karel Havlíček uvedl plánovanou výstavbu plynových elektráren, což ještě více sníží ceny energií: „V roce 2031 by mohly být první plynové elektrárny. Klíčový krok pro českou energetiku.“ V roce 2027 vláda také předloží plány pro výstavbu nových jaderných bloků a chce plně ovládnout ČEZ skrze vykoupení akcií minoritních akcionářů.
Podpora Startupů vědy a výzkumu
Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že jejím cílem je více podpořit firmy v oblasti výzkumu a zároveň nastavit stabilnější a předvídatelnější podmínky pro daňové odpočty. Podle ní se uvažuje také o větší podpoře start-upů a o důraznějším postupu proti šedé ekonomice.
„Zrychlíme odpisy, ale ne všem a ne plošně. Přijmeme nový startupový zákon, který zmírní administrativu,“ zmínila Schillerová.
Zároveň zdůraznila, že vláda chce reagovat na požadavky firem ohledně atraktivnějších daňových odpočtů na vědu a výzkum. „Vyslyšeli jsme volání po zatraktivnění daňových odpočtů na vědu a výzkum. Chceme, aby se firmy, které působí v Česku, nebály inovovat. Aby měly motivaci své rozvojové projekty realizovat právě v naší zemi,“ řekla Schillerová.
Podle jejích slov se podniky, které se skutečně věnují vědě a výzkumu, nebudou muset obávat, že by jim Finanční správa po letech tyto odpočty zpětně neuznala.
Další kroky: Schillerová chce také zavést systém zaměstnaneckých akciových plánů (ESOP), kdy zaměstnanci kromě výplaty budou moci pobírat dividendy z profitování firem: „Ještě v letošním roce uvedeme do praxe systém zaměstnaneckých akciových plánů takzvaného ESOP, na kterém jsme začali pracovat společně s předními start-upisty“.
Zrušení emisních povolenek ETS1 a ETS2: Boj proti „zelenému šílenství“
Vláda odmítla implementovat ETS2 (povolenky na dopravu a budovy) do českého práva a hledá spojence v EU pro jeho zrušení nebo odklad do roku 2030.
Premiér Babiš označil ETS za hlavní úkol, protože prodražuje průmysl. ETS1 kritizuje za vysoké ceny. Cenu 25 eur za emisní povolenku označil za intervenční hranici, přičemž nyní se emisní povolenky obchodují za cenu kolem 74 EUR.
Europoslanec Ondřej Knotek (ANO) prohlásil: „Budeme pracovat na čemkoliv, co pomůže dosáhnout odkladu a sníží dopady ETS2 na občany“.
Prozatím došlo k odložení systému emisních povolenek v rámci celé EU z roku 2027 na rok 2028.
Další kroky: Lobing v Bruselu za změnu systému emisních povolenek.
Propuštění státních zaměstnanců: Zeštíhlení státní správy
Kabinet schválil propuštění 300 státních zaměstnanců na Úřadu vlády, kde by zůstalo pracovat 322 lidí. Nyní musí ještě být schválená novela služebního zákona, která usnadní propouštění (okamžité zrušení poměru, zrušení postavení mimo službu).
Další kroky: Schválení novely služebního zákona a následně cíl zredukovat o 10% počet státních zaměstnanců.
Zjednodušení byrokracie: Digitalizace a reformy stavebního řízení
Vláda se v programovém prohlášení zavázala k výraznému snížení administrativní zátěže prostřednictvím digitalizace a debyrokratizace. Klíčovým principem je „jednou a dost“ – stát nebude vyžadovat opakované poskytování stejných údajů. Digitalizace má nahradit papírovou byrokracii plně online službami, s cílem vyřídit většinu životních situací elektronicky. V hospodářské strategii Česko: Země pro budoucnost 2.0 se zdůrazňuje zjednodušení výstavby budov pro zvýšení dostupnosti bydlení, s ambiciózním cílem 50 000 nových bytů ročně do roku 2030.
Další kroky: Dalším pilířem má být novela stavebního zákona podle principu „jeden úřad, jedno řízení, jedno razítko“, která má zkrátit povolovací procesy z průměrných sedmi let na jeden rok. To zahrnuje sjednocení posudků na ochranu zdraví, bezpečnost a životní prostředí. Schválení novely stavebního zákona má proběhnout v březnu 2026, a následně má proběhnout plná implementace digitálních služeb do konce roku. Součástí toho je i audit administrativních procesů pro další škrtání, protože při zjednodušení byrokracie nebudou někteří úředníci potřební.
Zmrazení platů politikům a snížení výdajů prezidentské kanceláři
Platy politiků vzrostly o 5 % od ledna 2026 (poslanec 115 tisíc Kč, premiér a předseda přes 300 tisíc Kč, prezident 382 tisíc Kč), ale vládní koalice plánuje pětileté zmrazení – tedy do roku 2030. Tomio Okamura však připustil, že zmrazení platů do konce tohoto roku už vláda nestihne.
Prezidentská kancelář čelí škrtům v rozpočtu. Rozpočet klesl na 421,4 milionu Kč, což je o 81,9 milionu méně než v roce 2025 (503,3 milionu Kč).
Další kroky: Schválení zákona o zmrazení platů politiků.
Zvýšení platů státním zaměstnancům: Kompenzace inflace
Od 1. dubna 2026 vzrostou platy 580 tisícům zaměstnanců.
MPSV píše:
- „Platové tarify v základní nejnižší stupnici uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb. se navyšují o 9 %. Podle této stupnice jsou odměňováni například údržbáři, uklízeči, účetní, nezdravotničtí nelékařští zaměstnanci, zaměstnanci v kultuře, nepedagogičtí zaměstnanci v regionálním školství, management příspěvkových organizací, zaměstnanci státních vědeckých pracovišť a všichni zaměstnanci obcí a krajů. Průměrné navýšení v této stupnici bude činit 2 577 Kč měsíčně.
- Shodně se o 9 % navýší také platové tarify ve stupnici uvedené v příloze č. 1 k nařízení vlády č. 304/2014 Sb. Podle této stupnice jsou odměňováni státní zaměstnanci podle zákona o státní službě, tedy zaměstnanci ministerstev a správních úřadů.
- O 5 % (v průměru o 1 685 Kč) se navyšují platové tarify v příloze č. 2, podle níž jsou odměňováni zdravotničtí nelékařští pracovníci, sociální pracovníci a pracovníci v sociálních službách (kteří zároveň nejsou zaměstnanci obcí nebo krajů).
- O 2 % (v průměru o 2 858 Kč) se navyšuje stupnice platových tarifů v příloze č. 3, která zahrnuje naopak relativně nejvyšší tarify a týká se lékařů (včetně posudkových lékařů), zubních lékařů a farmaceutů.“
Cílem je zastavit odliv talentů a kompenzovat inflaci státním zaměstnancům.
Odmítnutí migračního paktu: Nulová tolerance nelegální migrace
Kabinet odmítl migrační pakt od EU kvůli kvótám, požaduje zpřísnění a vracení migrantů mimo EU. ČR má výjimku pro rok 2026. Nicméně ledy se hnuly a Evropským patriotům se podařilo zpřísnit migrační politiku celé EU, kdy migranti budou vráceni do své domovské země, nebo do první bezpečné země (například africké země) kam poprvé noha daného migranta vkročila. Vypadá to tedy, že současná Babišová vláda nebude muset migranty vůbec řešit.
Další kroky: Nový zákon o migraci a hledání spojenců v EU. „Odmítneme migrační pakt Evropské unie a přijmeme nový zákon o migraci a azylu. Nový zákon o azylu bude jasný a spravedlivý — azyl bude udělován pouze ve výjimečných, přesně definovaných případech. Migrační politika bude reflektovat potřeby trhu práce a bezpečnostní zájmy České republiky.“ píše se v Programovém prohlášení vlády.
Zpřísnění sociálních dávek Ukrajincům a jejich pobytu
Humanitární dávka (HuD) pokračuje, ale se zpřísněním: Povinné bankovní výpisy, omezení zneužívání.
Vláda zavedla zvláštní dlouhodobý pobyt pro soběstačné uprchlíky, což se týká zpřísnění migrační politiky pro Ukrajince. Ministerstvo vnitra na svých stránkách uvádí: „Vláda dnes, 16. února 2026, schválila další kolo registrací pro zvláštní dlouhodobý pobyt pro držitele dočasné ochrany. Jde o nástroj podpory pracujících a soběstačných držitelů dočasné ochrany, kteří v Česku dlouhodobě žijí, pracují, platí daně a dodržují pravidla. Nejde o automatické prodlužování dočasné ochrany ani o druh pobytu, na který by uprchlíci před válkou na Ukrajině měli nárok. Jde o dobrovolnou a doplňkovou možnost pro ty, kteří splňují přísné podmínky a jsou plně integrováni.“
Ukončená pomoc Ukrajině: Pouze z EU fondů
Vláda škrtla 500 milionů Kč na humanitární pomoc Ukrajině. Peníze budou Ukrajině vypláceny pouze z EU. Vojenská podpora také končí.
Zhodnocení
Babišova vláda plní ekonomické sliby a připravuje další projekty, které jsou pronárodní. Státní zaměstnanci dostanou platově přidáno, a díky energetickým dotacím a výstavbám nových elektráren, ušetří lidé více peněz za energie. Ekonomika bude mít našlápnuto díky stavbě datového centra, protože uměla inteligence je budoucnost. Přísnější migrační politika zajistí bezpečnost občanů, ale současně zůstanou pouze ti migranti, kteří budou aktivně pohánět naši ekonomiku. Hospodářská strategie Česko: Země pro budoucnost 2.0 slibuje ekonomický růst, investice a prosperující společnost. Další měsíce ukážou, jak tato strategie funguje v praxi a zda vláda splní i další slíbené projekty.
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Facebook komentáře