Vlády schvalují různe zákony a vydávají nařízení, které mají podle oficiálních prohlášení sloužit občanským zájmům. V praxi se však ukazuje, že tato rozhodnutí mají opačný efekt, než je veřejnosti prezentováno.
Edward Snowden, informátor, hacker, a bývalý agent NSA, takové počínání vlád nazývá „frankenstejnův efekt“ a říká k tomu:
„V IC se „frankensteinovský efekt“ často cituje, i když populárnější je vojenský výraz „blowback“, zpětný zážeh. Jde o situaci, kdy politická rozhodnutí zamýšlená k podpoře amerických zájmů naopak tyto zájmy nenapravitelně poškodí. Exemplárními příklady takového frankensteinovského efektu, které následně rozebíraly civilní, vládní, vojenské, a dokonce i zpravodajské orgány, je americké financování a výcvik mudžáhidů, aby bojovali proti Sovětům, což vedlo k radikalizaci Usámy bin Ládina a vytvoření al-Kaidy, nebo „debaasifikace“ iránské armády z éry Saddáma Husajna, jež vyústila ve vznik Islamského státu.“
Dalším typickým případem Frankenstejnova efektu je falešná pandemie. Veškerá opatření vlád měla opačný efekt. Vakcíny a roušky zabíjely lidi. Lockdowny nechránili, ale naopak dohnaly lidi k tomu aby páchali sebevraždy.
Současný „boj proti terorismu“ omezuje užívaní hotovosti a právo na finanční svobodu, „boj proti klimatickým změnám“ omezuje svobodu pohybu a tahá z lidí peníze a v neposlední řádě „boj proti dezinformacím“ zavádí cenzuru a omezuje svobodu slova. Pokud vlády začnou proti něčemu „bojovat“, tak si můžete být jistí, že ve skutečnosti bojuje proti lidským svobodám.
Dokonce jsem zaslechl termín, že „bojem proti dezinformacím“ bojujeme za svobodu slova. Horší kravinu snad ani nikdo vyslovit nemůže.
Někdo by si mohl myslet, že veškeré tyto důsledky jsou nahodilé a výplodem neschopných politiků, něco normálního realizovat. Ve skutečnosti se však jedná záměr. A když tento záměr obalíte nějakým šlechetným názvem, který avizuje, že jde o naši ochranu, tak většinová společnost tato opatření příjme a nechá si svá práva dála ubírat.
