Jak se připravit na Svatojakubskou pouť: Osobní zkušenost

Mušlička na baťohu označuje, že je daná osoba poutník.

Svatojakubská pouť (SP), známá také jako Cesta svatého Jakuba, je starověká poutní cesta vedoucí do města Santiago de Compostela ve Španělsku, kde se nachází hrob svatého Jakuba. Pro mnohé poutníky představuje tato cesta nejen fyzickou výzvu, ale také duchovní putování plné odvahy, setkání s různými lidmi a objevování místní přírody. Chtěl bych s vámi sdílet svou zkušenost, abyste věděli, jak připravit na tuto nezapomenutelnou cestu a co můžete očekávat.

Fyzická příprava: Nenechte se zaskočit náročností cesty

Svatojakubská pouť může trvat několik týdnů a během té doby budete denně pěšky putovat několik desítek kilometrů. Je klíčové připravit své tělo na tuto výzvu. Dopředu začněte cvičit a choďte alespoň dvakrát týdně na nejvyšší horu ve vašem okolí přes 1000 m.n.m. Při tomto tréninku nepoužívejte trekingové hole, abyste nabrali svalovou hmotu na nohách a posílili klouby. Když pak budete chodit Svatojakubskou pouti mnoho týdnů s trekingovými holemi a těžkým baťohem na zádech, tak oceníte vaši fyzickou přípravu.

Ze své zkušenosti jsem potkal mnoho „borců“, kteří na SP ušli denně 30-40 km. Po týdnů však své úsilí vzdali a nebo podváděli, takže se do Santiága vozili dopravními prostředky. Na cestu do Santiága byste si měli vytvořit dostatečný čas a prostor, abyste nebyli v časovém presu, že vám za pár dní letí letadlo a vám by tak propadla letenka. Navíc když spěcháte a jdete každý den, tak si odrovnáte nohy puchýřemi. Navíc takový způsob putování je pro tělo a duši traumatický, takže si cestu ani neužijete. Moje rada tedy zní:

„Nespěchejte. Vytvořte si dostatečný čas a prostor pro vaši cestu a užíjte si to. Vždyť cesta je cíl!“

Vybavení: Minimalismus je klíčový

Zde je 7 věcí, které si rozhodně nezapomeňte vzít na cestu:

1) Svítilna, čelovka

Většina poutníků vstává kolem páté hodiny ranní. Na nějaké přispání moc nespoléhejte, protože, když se začnou balit první poutníci, tak už prostě neusnete. Pokud absolvujete pouť na podzim, nebo na jaře, tak do 8:00 je úplná tma a až pak začíná svítat. Proto, než jít první dvě hodiny v absolutní tmě, tak si vezměte sebou kvalitní čelovku, která má silné světlo a dlouhou výdrž. Nouzově se dá stáhnout na mobil aplikace Svítilna pomoci které si můžete svítit mobilem. Nevýhodou však je, že nemůžete používat hole, můžou vám v horách mrznout ruce a rychle se vám vybije baterka. Nehledě na to, že bez čelovky se můžete snadnou ztratit. Takže vzít si sebou čelovku je povinností.

Když jsem já šel na Svatojakubskou pouť, tak jsem si čelovku nevzal. Později jsem si uvědomil, že to byla chyba. Řešil jsem to nouzově tak, že jsem přidal k nějaké skupině, nebo člověku, který čelovku měl, nebo jsem si svítil mobilem. Zvlášť v horách jít v absolutní tmě, v dešti a zimě může být pochod bez čelovky osudný, o čemž se přesvědčila řada poutníků, z nichž někteří zaplatili svými životem. Naštěstí na SP se dá všechno dokoupit ve větších městech (čelovky, spacáky, baťohy, karimatky, klobouky, oblečení, boty atd.)

Ve Španělsku jsou Decathlony a outdoorové obchody rozeseté po Svatojakubské cestě, kde si můžete koupit náhradní vybavení. Při cestování se totiž často stává, že něco ztratíte, zapomenete, nebo si někdo od vás něco „půjčí“ a pak to nevrátí.

2) Spacák, Energetická deka, hliníková folie

Někdy se vám na pouti stane, že budete muset přespat v přírodě. Proto doporučuji si vzít nouzovou hliníkovou folii (160 x210 cm) a spacák (stačí do – 5 stupňů). Širokou fólii se můžete i přikrýt, když fouká studený vítr nebo prší, takže nouzově nahrazuje stan. Naštěstí ve Španělsku v noci nebývá až taková strašná zima ani na podzim, nebo na jaře. Jiná situace je ovšem v horách, kde rozhodně nepřespávejte (pokud nejste Bear Grylls) a raději se ubytujte v Albergue.

Po celé SP jsou rozesety takzvané Albergue (ubytovny pro poutníky), kde se můžete za 7 – 15 EUR ubytovat. Některé albergue fungují za dobrovolný příspěvek s ubytováním a jídlem.

3) Kreditka, debetní karta, hotovost

Na cestu není potřeba si brát moc věcí. Poutníci vám potvrdí, že nejduležitější je vzít si sebou platební kartu. Po celé pouti jsou rozmístěny takzvané „bar and coffee“, což jsou podniky, které ráno slouží jako kavárna se snídaní a odpoledne k večeru jako klasické bary. Na snídani si můžete dát španělskou omeletu, což jsou uvařené brambory zapečené ve vaječné omeletě s cibulí (velmi výborné a doporučuji). A pokud vám babička, tak jako mě, pekla v dětství bábovku, tak si znovu zavzpomínáte na dětství, protože úplně chuťově stejné bábovky si může dát v těchto barech (akorát nejsou smíchané s kakaovou chutí, pouze s vanilkovou).

Španělská omeleta velmi nasytí před cestou (vajíčka, cibule, brambory a koření).

Když jsem já šel svou pouť, tak jsem si vzal krosnu s nejrůznějším jídlem k vaření (těstoviny, rýže, sušená bramborová kaše, vločky atd.) s ešusem. Bylo to úplně zbytečné. Ve Španělsku nemáte na severu moc lesy, takže na klasický táborák zapomeňte a většina albergue nemá kuchyň na vaření, nebo jejich kuchyň slouží pouze provoznímu personálu k použití. Vždy se musíte informovat zda kuchyň můžete použít k osobním účelům, nebo si můžete přečíst recenze na internetu o daném albergue, kde poutníci sdílí své zkušenosti ohledně vaření. Mnohá albergue však vaří výtečná jídla a jsou připraveni i na vegetariány, takže platí pravidlo:

„Vezměte si dvě kreditky (jednu hlavní a druhou náhradní) a hotovost.

Nemusíte tak tahat spoustu věcí, které po většinu cesty ani nevyužijete.“

4) Náhradní oblečení, náhradní boty a šlapky

Netahejte sebou zbytečně moc oblečení. Vše si můžete v albergue buď zdarma ručně vyprat, nebo za pár eur vyprat v automatické pračce. Nicméně si sebou vezměte kvalitní pončo, které můžete přetáhnout i přes baťoh v případě deště.

Vezměte si sebou mikinu, teplou nepromokavou outdoorovou bundu a dlouhé outdoorové kalhoty (určené na jaro a podzim) ideláně s možností odvětravání po stranách, nebo možností z nich udělat kraňasy.

Co se týče bot, tak nedám dopustit na značku Merrell. V těchto botách se cítíte pohodlně, velmi dobře se vám v nich jde, jsou nepromokavé a dlouho vydrží. Mě vydržely po celou dobu 35 dní, kdy jsou pouť absolvoval bez toho, že by se začaly rozpadat, nebo že by se rozedřela patní strana, což pak má za následek puchýře a odrovnání nohou.

Když jsem u puchýřů, tak si sebou nezapomeňte vzít krém Aloe Vera na rehabilitaci nohou a náplasti Compeed, které léčí puchýře.

5) Kompas, GPS navigaci, internet v mobilu

Pokud jste ze staré školy jako já, tak kompas je pro vás to nejdůležitější co máte na cestách. Když podle mapy víte, že máte jít na severozápad, tak prostě udržujete podle kompasu tento svěr a doufáte, že jdete více méně správným směrem. Ještě lepší je internet v mobilu díky kterému můžete určit svou přesnou polohu, když víte v které vesnici/městě se nacházíte. Navíc můžete vyhledat albergue a rovnou si z google maps přečíst jejich recenze. Nicméně GPS je top a rovnou vás za ručičku vede kam máte jít.

Na své pouti jsem používal kompas a internet. I tak jsem se několikrát ztratil. Jednou jsem vyšel na pouť v 6:00 a dorazil jsem do Sahagunu až v 18:00, kdy jsem ušel 40 km, protože jsem se ztratil. Byl jsem pak velmi vyčerpaný a druhý den jsem si dal pauzu v chození. Nicméně takové věci se na SP stávají vyjímečně, protože cesty jsou označeny sloupy s mušličkami, které vás navádějí správným svěrem.

Po celé trase SP máte sloupy s mušličkami, které vám ukazují správný směr a informují vás o tom, kolik zbývá kilometrů do Santiága.

6) Poverbanka

Ne vždy se vám podaří dostat se k zásuvce, protože je buď obsazená, nebo přespáváte venku atd. Když jste na pouti, tak si určitě rádi přečtete něco na internetu, poslechnete přednášku z youtube, nebo přes sluchátka poslechnete hudbu, což vám pomůže zahnat nudu. Málokterý mobil má takovou výdrž baterie, aby takový energetický nápor vydržel celý den. Díky poverbance to je možné a některé poverbanky vám nabijí mobil i 3x bez toho, abyste je museli nabíjet.

Já osobně používám poverbanku od Xiaomi. Dneska se však dají koupit mnohem výkonnéjší poverbanky s nižší hmotností.

7) Batoh

Když jsem šel na SP, tak jsem si vzal krosnu starou 15 let, která má v sobě zabudované hrubé ocelové tyče. Jenom samotný baťoh vášil 6.7 kg. Když k tomu připočtete veškeré harampádí (hlavně zbytečné jídlo), tak chodit s takovým baťohem je doslova očistec a připadáte si, jako byste nosili vlastní kříž.

V dnešní době se vyrábějí ultralehké a moderní baťohy s nejrůznějšími funkcemi. Nově jsem si koupil Pánský turistický batoh MT 500 Air 50 + 10 l, který je velmi lehký, kvalitní, vysoce ceněný a má mnoho funkcí.

Když nosíte baťoh, tak je důležité si zapnout hrudní a břišní popruh, který přenese váhu baťohu na přední část těla, takže vás tolik nebolí ramena. Správné nastavení velikostí baťohu je při dlouhé pouti základ pro příjemné cestování.

Závěr

Svou SP jsem začal 8.října v Burgosu a 12.listopadu jsem dorazil do Santiaga de Compostela v roce 2023. V roce 2024 se chystám začít svou pouť ze San Jean, kde začíná většina poutníků a půjdu 830 km francouzskou cestou. Lze jít i severní pacifickou cestou podél oceánu a libovolně pak navázat na francouskou cestu například přes vyhlášenou Camino Primitivo (kde můžete potkat medvědy), nebo dojít rovnou až do Santiága. Nádherná je údajně i portugalská cesta, která se jde pár dní a je vhodná pro ty, kteří nemají moc času. Množství kombinací je nepřeberné.

Svatojakubská pouť je nejen o fyzické síle, ale také o mentální odolnosti. Během cesty můžete zažít vzestupy a pády, ale právě tyto momenty vám přinesou nejvíce poznatků a zocelí vaší vůli. Přijměte výzvu s otevřeným srdcem a očekávejte, že vás cesta překvapí – a to nejen svou náročností, ale i krásou a magií, kterou přináší.

Jedním z nejvýraznějších prvků Svatojakubské pouti jsou setkání s lidmi z celého světa. Buďte otevření novým přátelstvím a sdílejte své zkušenosti s ostatními poutníky. Komunikace s různými kulturami a příběhy lidí jsou jedním z nejcennějších aspektů této pouti.

Svatojakubská pouť není pouze o dosažení cíle, ale také o samotném putování. Očekávejte transformaci svého já. Poutníci často uvádějí, že cesta mění jejich pohled na život, posiluje jejich vnitřní sílu a přináší hlubokou duchovní zkušenost.

Osobně jsem na Svatojakubskou pouť vyrazil s otevřeným srdcem a nečekaně jsem našel nejen krásu přírody, ale i nové přátele a inspiraci pro svůj život. Přeji všem budoucím poutníkům, aby tato cesta byla pro vás stejně obohacující, jak to bylo pro mě. Buen Camino!