Autor: Martin Kirschner.
Ačkoliv by se někomu mohlo zdát, že na jihu Anglie není nic k vidění, tak opak je pravdou. South Downs Way je 161 km dlouhá turistická cesta, která se táhne z typicky anglického městečka Winchester až do města Eastborne a protíná národní park South Downs. Já jsem, ale absolvoval tuto trasu z Winchestru do Brightonu, kde jsem se následně ubytoval. Po této cestě procházíte malebnou krajinou Anglie a poznáváte její krásy. Nejedná se o divokou krajinu, jako ve Skotsku, ale i tak národní park South Downs v sobě skrývá určité kouzlo. V Září roku 2018 jsem zde strávil krásných 12 dní a v tomto článku vám popíši své zážitky z cestování.
15.9.2018 jsem přiletěl v deset hodin večer na letiště London Standsted kde jsem čekal až do rána na autobus. Často když někam cestuji, tak obvykle vždy přiletím na letiště mé cílové destinace ve večerních hodinách. Ne že by mě bavilo čekat celou noc na ranní autobus, ale letenky bývají až o 70% levnější, když na letiště přiletíte ve večerních hodinách, kdy vám nejedou žádné dopravní spoje.
Druhý den ráno jsem se chystal vybrat peníze z mého nově založeného britského bankovního účtu, který jsem měl založený přes společnost Transferwise. Transferwise je úžasná služba, která vám směňuje peníze za středové kurzy s minimálním poplatkem. Můžete si směňovat peníze snad ve všech měnách světa, takže to je jako byste byli vlastníky vlastní směnárny.
Bohužel jsem měl problém, že jsem zapomněl svůj nový pin a nemohl jsem si peníze vybrat. Asi na pátý pokus, když jsem se pokoušel si koupit jízdenku do Winchesteru jsem si jakoby zázrakem na něj vzpomněl. Jako kdybych jej vyhrabal kde si hluboko zapamatovaný v podvědomí. Nevím co bych dělal, kdyby se mi ty peníze nepodařilo vybrat, protože jsem u sebe neměl žádnou hotovost a vytahovat peníze z českého účtu, kde jsou šílené poplatky a spready by se mi opravdu nechtělo. Mohl jsem tedy nasednout na autobus a pokračovat dál v cestě.
Asi za dvě hodiny jízdy autobusem jsem dorazil do Winchesteru. Je to typické město jižní Anglie s kouzlem románů, které psávala Agáta Christie. Najdete zde i nádherně udržované městské parky s květinami a pravým anglickým trávníkem.
Vzpomínám si, že když jsem přijel, tak v ulicích zrovna probíhaly trhy, kde lidé prodávali svá umělecká díla, starožitnosti a zboží všeho druhu. Díval jsem se, jestli by se někde nedal koupit nějaký laciný kapesní nožík, který jsem si nemohl vzít do letadla. Nakonec jsem jeden sehnal v klasickém obchodě s nářadím za 4.50 britských liber (taková nouzovka).
Vydal jsem se hledat turistickou cestu South Downs Way. Tuto cestu jsem bez problému našel a vyrazil jsem po ní na východ. Je zajímavé, že asi téměř tři dny v kuse jsem šel stezkou, která jako by vypadala pořád stejně. Ne že bych se ztratil a motal v kruhu, ale ráz krajiny je z velké části stejný po celé stezce. Vesměs procházíte poli a nalevo, nebo napravo od vás rostou keře, kdy si můžete nasbírat maliny, nebo ostružiny. Za celou dobu, kdy jsem krajinou procházel jsem jich snědl asi kilo. Rozhodně se nemusíte bát, že umřete hlady.
Ačkoliv oficiálně je jih Anglie velmi zalidněný, tak v tomto parku jsem narazil až třetí den na statek, kde jsem si mohl koupit čaj a něco k snědku. Bylo to velmi příjemné posedět si na sluníčku, dát si čaj a číst si knížku. Hned vedle statku bylo jezero, které vedl most a ve kterém plavali ryby. Prostě krajina jak z pohádky.
Na místě jsem zůstal přes noc ráno. Jsem vykonal velkou potřebu, posnídal a dal si černý čaj, abych se posilnil na cestu. Stejně jako minulé předchozí tři dny jsem potkával odlehlé statky, nebo staré domy stojící osamocené v krajině. Rozhodně zde nenarazíte na žádné novostavby.
Nejsou zde žádné vesnice, nebo městečka s obchody, kde byste mohli nakoupit. Proto pokud se rozhodnete trasu podstoupit, tak vám doporučuji si vzít větší zásoby jídla a vody (asi 2 x 2 L). Naštěstí podél trasy je několik kohoutků, kde si můžete zcela zdarma nabrat pitnou vodu, takže se nemusíte bát, že byste museli pít vodu z řeky. Asi třikrát když mi voda docházela jsem zaklepal na dveře a místní byli ochotní mi vodu dát zdarma.
Některé části trasy vedou přes soukromá pole, kde jako turista samozřejmě máte povolen vstup, protože zde vedou turistická značení, nicméně po cestě vám dělají společnost například krávy, které na vás zvědavě čučí:
V příštím dílu se dočtete, jak jsem putoval přes tyto husté lesy a dočtete se také zajímavosti o mém pobytu ve městě Brighton.
Zde můžete na závěr shlédnout video, kde sdílím své zážitky z cestování po South Downs Way:
