Autor: Martin Kirschner.
Napětí vyvolávané ve společností slouží jako prostředek procesů řízení. Napětí v lidech vyvolává strach a díky strachu se dá široká veřejnost manipulovat. Napětí také v lidech způsobuje duševní nerovnováhu a při dlouhodobém napětí dochází k odevzdaní se a abdikaci.
Sovětský vědec Sergej Georgijevič Kara-Murza ve své knize „Manipulace vědomím“ popisuje, jak po celá staletí udržovaly vlády lidi v napětí, aby si udržely jejich poslušnost. Co nám to připomíná v dnešní době?
Citát je ze strany 171 této knihy:
"Napětí jako činitel oslabení duševní obrany
Jeden ze zakladatelů moderní sociologie, výzkumník ideologií K. Manheim, zvláště zdůrazňoval, že v okamžicích hluboké krize je blokován zdravý rozum - schopnosti člověka přiměřeně posoudit stav věcí a jednat na základě tohoto úsudku. Nezbytnost přemýšlet a pochopit se v takovou dobu mění na nesnesitelnou zátěž a člověk se snaží z toho uniknout a schovat se do iracionálna. Začíná projevovat zvýšený zájem o okultizmus, o studia horoskopů a věří astrologům. Jeho duševní obrana proti manipulaci vědomím je ostře oslabena. Vytváření napětí ve veřejném vědomí je osvědčenou technikou. Aby ovládli Paříž, jakobíni pečlivě kultivovali ,nervozitu'. V roce 1790 Marat napsal, že cílem jakobínů je „neustále udržovat lid ve stavu podráždění až do doby, kdy se do základů existující vlády položí spravedlivé zákony." Poznamenal, že vliv jeho novin ,Přítel lidu' je podmíněn „strašlivým skandálem, který rozšiřuje ve veřejnosti".
John Reed pozorně sledoval revoluce v Rusku a Mexiku a poznamenal: ,,Během ostrých krizí člověk ne vždy na probíhající události reaguje správně. Lidé těch nejstřízlivějších soudů, kteří by za obvyklých dob nikdy nepřijali nějaká fakta bez předem dodaných důkazů, uvěřili těm nejdivočejším zvěstem bez jakéhokoliv opodstatnění."
Mnoho výzkumů se věnuje neobvykle vysoké vnímavosti velkých mas německého obyvatelstva k sugesci po porážce v první světové válce. Masivní zbídačení a demoralizace vedly ve veřejném vědomí k patologickým změnám a neobvyklé důvěřivosti, což ho učinilo bezbranným proti nejbrutálnější manipulaci fašistů.
Dlouhodobého emočního napětí, ničícího ochranné mechanismy vědomí, se dosahuje prudkým zbídačením velkých mas obyvatelstva (zvláště když k tomu nejsou žádné viditelné důvody, jako je válka nebo živelná katastrofa). Ve zprávě Všeruského střediska pro výzkum veřejného mínění, s odkazem na mnoho studií z různých částí světa, se říká: ,,Průměrný pokles osobního příjmu o 10 % znamená u postiženého obyvatelstva zvýšení míry úmrtnosti o 1 % a růst počtu sebevražd o 3,7 %. Pocit poklesu úrovně pohody je jedním z nejsilnějších společenských tlaků. Silnější a déle působící tlak vzniká během živelných katastrof."
Takové změny mohou sloužit jako účinný prostředek ovládání chování obyvatelstva a ochromení jejich vůle. V důsledku zchudnutí většina lidí prostě nemá ani duševní, ani tělesnou sílu na nic jiného, než zajišťování živobytí svých rodin. Střední třída je politicky aktivní třídou a je základem demokracie. A demokracie ztěžuje manipulaci vědomím.
Na rozdíl od rolníků je městský člověk zbaven vlastního zajištění obživy a chudoba (zejména hrozba hladu) je mocným prostředkem, ovládajícím jeho chování. Tuto myšlenku rozvinul již Malthus v raném kapitalizmu. Tak se zbídačení pracujících při hrozbě nestability stalo součástí politického arzenálu vládnoucí třídy. Západ zároveň vytvářel svou masivní podporu - prosperující občanskou společnost, spojenou strachem z hladovějících. Na Západě se i v posledních desetiletích využívá zbídačení části obyvatelstva s cílem zvýšení účinnosti manipulace chování mas.
Další skvělou technikou vytváření duševního napětí je vyčerpání občanů. To není únava z bídy. K bídě se přidává zpustošenost, způsobená neustálým opakováním hrozeb (krize, teroristických akcí, války atd.) a sprosťáren tlačených slovy, gesty, obrazy a činy. Člověka unavuje ponižování jeho snah, vysmívání se ideálům a zavlékání do podlostí. Toto je relativně nová metoda moci. Úspěšná únava vede k otupělosti a ztrátě vůle.
Vytváření ,nervozity', stupňování hrozeb a strachu za účelem udržení obyvatelstva ve stavu neustálého napětí, se během krize stalo zásadou informační politiky sdělovacích prostředků. Níže jsou v tabulce uvedeny výsledky průzkumu, provedeného v roce 1994 v několika městech Ruské federace. Odhady nálad lidí po sledování zpravodajského bloku hlavních televizních kanálů jsou výmluvné.
Jedním ze způsobů, jak vyvolat velký tlak, je uměle vytvořit absurdní prostředí. To u lidí vyvolá kulturní šok. Aby vyvolala napětí a oslabila duševní ochranu lidí proti manipulaci vědomím, zideologizovaná televize v jisté okamžiky uvádí podívanou na smrt do každé rodiny bez jakýchkoli norem, v ohromných množstvích a v co nejhorší podobě. V posledním desetiletí byla období, kdy proud obrazů smrti - katastrofy, pohřby, vraždy, márnice - pršely na diváky od rána do večera. A normální člověk byl uvržen do stavu neustálého šoku.“
Konec citace.
Závěr
Pokud někdo ve společnosti neustále vyvolává strach a napětí, tak si můžete být jistí, že se snaží s vámi manipulovat a dostat vás tam, kam potřebuje.
V dnešní době probíhá masivní zbídačení lidí. Lidé přicházejí o práci a podnikání. Do toho rostou ceny energií, potravin, stavebního materiálu a spoustu dalších věcí. Lidé jsou nuceni si kupovat respirátory, platit PCR testy, poplatky a pokuty když něco nedodrží. To také není náhoda a je za tím určitý účel.
Neustálé vyhrožování, hrozby smrtí a vyvolávaní krizí způsobuje u lidí vyčerpání a únavu. To je přesně stav, kde nás chtějí globalní elity mít, aby mohli zavést Great Reset na zlomené obyvatelstvo. Je potřeba se vzchopit a přestat hrát tyto hry, jinak slovy Davida Ickeho:
„Čekáte na dokončení vlastního zničení.“
