Google se změnil, na lidská práva se neohlíží, tvrdí exmanažer

Společnost Google zapomněla na své motto „nebuď zlý“ (Don’t be evil), které mělo ztělesňovat její čestnost a důvěryhodnost, a vyměnila své hodnoty za honbu za většími zisky a zvyšováním ceny akcií. Takto se vyjádřil někdejší šéf mezinárodních vztahů americké firmy Ross LaJeunesse. Tvrdí, že byl loni na jaře z postu vytlačen mimo jiné kvůli názoru na poskytování služeb v Číně. Společnostem jako je Google už podle něj nemůže být dovoleno působit mimo pečlivý dohled úřadů.

LaJeunesse ve svém příspěvku na webu Medium komentuje zejména vývoj v přístupu svého bývalého zaměstnavatele k Číně. Vyhledávač Google je v této zemi od roku 2010 nedostupný, neboť jeho provozovatel se předtím rozhodl, že již nebude cenzurovat výsledky vyhledávání podle požadavků Pekingu.

Následně se prý snažil prosadit iniciativu, s níž by se Google veřejně přihlásil k jistým principům týkajícím se lidských práv, „vysocí řídící pracovníci“ ale vždy našli „výmluvu“. LaJeunesse byl prý v interních debatách kolem Dragonfly vytlačován „na střídačku“ a uvědomil si, že „společnost nikdy neměla v plánu zabudovat lidskoprávní principy do svých podnikatelských a produktových rozhodnutí“. „V momentě, kdy měl Google upevnit svůj závazek ohledně lidských práv, rozhodl se místo toho pro honbu za většími zisky a ještě vyšší cenou akcií,“ dodal.

Mluvčí Googlu v článku deníku The Washington Post (WP) reagovala slovy o „neochvějném závazku podporovat lidskoprávní organizace a snahy“. Odchod bývalého manažera firmy byl podle prohlášení důsledkem přestavby týmu, který se staral o komunikaci s diplomaty či mezinárodními organizacemi.

LaJeunesse napsal, že i po „reorganizaci“ daného oddělení byly v týmu desítky volných pozic, pro něj se ale nakonec našla jen „malá role“. „Odešel jsem. (…) Z mého pohledu nebylo třeba dalších důkazů o tom, že ‚nebuď zlý‘ už nebylo skutečným odrazem hodnot společnosti. Stalo se pouze dalším nástrojem korporátního marketingu,“ napsal LaJeunesse o mottu, které bylo základním pilířem oznámení Googlu při vstupu na burzu v roce 2004 a následně se objevovalo v zaměstnaneckém kodexu.

Projekt Dragonfly po medializaci v roce 2018 vyvolal vlnu kritiky, petici proti němu podle WP podepsalo přes 1400 zaměstnanců technologického giganta. Nejde přitom o jediný podobný případ z poslední doby, neboť předloni na jaře také tisíce pracovníků protestovaly proti armádnímu projektu Maven. Google následně spolupráci s Pentagonem neprodloužil a z vývoje čínské verze vyhledávače nakonec také sešlo, ačkoli firma obnovení provozu v nejlidnatější zemi světa nevyloučila.

LaJeunesse, který pochází ze severovýchodu Spojených států, po odchodu z Googlu oznámil, že se v rodném státě Maine bude za Demokratickou stranu ucházet o křeslo v Senátu USA. Je si jist, že státní instituce se musí na technologické firmy více zaměřit. „Masivním technologickým společnostem jako je Google už nemůže být povoleno působit prakticky bez vládního dohledu,“ napsal.

Zdroj: ČN