„V případě zrušení hotovosti budou monitorovány všechny prováděné transakce. To by proměnilo náš svět na Orwellův, ve kterém by finanční instituce znaly veškeré spotřební zvyky lidí. Takový systém by v konečném důsledku vedl ke ztrátě soukromí a omezení lidské svobody,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Podívejte se také: Svět bez hotovosti podle MMF jako cesta k sazbám hluboko v záporu
„Zrušení hotovosti by bankám umožnilo zavést záporné úrokové sazby, proti kterým by se lidé nemohli bránit výběrem peněz. V praxi by tak záporné úrokové sazby znehodnocovaly úspory, což by nutilo lidi k navyšování spotřeby,“ dodává Štěpán Křeček.
V době krize centrální banky snižují úrokové sazby, aby podpořily hospodářský růst. V průběhu světové hospodářské krize, která vznikla před více než 10 lety, mnohé centrální banky snížily úrokové sazby k nule, přesto to k podpoře hospodářského růstu nestačilo. Proto některé centrální banky přistoupily k záporným úrokovým sazbám. Od té doby se úrokové sazby nepodařilo normalizovat a stále se pohybují na velmi nízkých úrovních.
Kdyby nyní přišla další krize, neexistoval by příliš velký prostor pro snižování úrokových sazeb. Některé centrální banky by rovnou musely přistoupit k záporným úrokům. V takové situaci by komerční banky pravděpodobně nepřenášely záporné úroky na své klienty, protože lidé by si kdykoliv mohli přeměnit své úspory na hotovost a zápornému úročení se vyhnout.
Mezinárodní měnový fond nově poukázal na možnost zrušení hotovosti. Takový systém by totiž umožnil zavedení záporných úrokových sazeb na běžných i spořících účtech klientů bank a ti by se proti tomu nemohli bránit výběrem peněz. Střadatelé by na záporné úroky dopláceli, což by pravděpodobně vedlo k navýšení spotřeby. V konečném důsledku by tak mohl být nastartován ekonomický růst, který by však již od začátku byl silně dopovaný.
V současné době se objem hotovosti v jednotlivých ekonomikách liší. Švédsko a Norsko mají nejnižší objem hotovosti, který se pohybuje pod dvěma procenty jejich hrubého domácího produktu (HDP). V České republice přesahuje objem hotovosti lehce přes hranici deseti procent HDP a jsme tak lehce nad průměrem Evropské unie. V Japonsku je objem hotovosti podstatně vyšší a přesahuje 17 procent HDP.
Zdroj: https://www.kurzy.cz/zpravy/483834-mezinarodni-menovy-fond-uvazuje-o-zruseni-hotovosti/
Nezávislost naší redakce můžete podpořit finančním darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:
2400157743/2010
QR kód obsahuje údaje k platbě. Výši částky si určíte sami.
Facebook komentáře