Nečekejte na to, být šťastní

Toto jsou staré dobré časy, takže si je chraňte

Občas nostalgicky přemýšlím o určitých obdobích svého života jako o „starých dobrých časech“.

Samozřejmě jsem je nepovažoval za staré dobré časy, když se odehrávaly. Vypadaly jako obyčejné dny.

V každém z těchto období jsem si vzpoměl na mnoho věcí, které jsem si užil, a nelituji toho, ale v průběhu let na sobě pozoruji určitý neklid.

V tu chvíli jsem viděl každou kapitolu (jakkoli byla dobrá) jako odrazový můstek k nějakému budoucímu úspěchu a většímu štěstí, které bylo hned za rohem.

Moje mysl a moje energie neustále hledaly a toužily po něčem víc, místo toho, abych se radoval z dobrých věcí, které už byly moje.

Kdybych jen věděl, že jednoho dne budu po těch časech vzpomínat s nostalgií, možná bych si všechno prožil trochu hlouběji.

V tom všem jsou dobré zprávy: Pravděpodobně právě teď prožíváte staré dobré časy.

Toto období vašeho života, zvláště pokud se rozhodnete vidět to, co již máte, si můžete užít v přítomnosti stejným způsobem, jakým si přejete, abyste si užili ty období v minulosti.

Vždy usilující, nikdy nedosáhl

Dovolte mi začít definicí štěstí, protože je to slovo, které se v naší kultuře používá velmi flexibilně. V tomto článku mluvím o hlubším druhu štěstí, než jsou pouhé pozitivní emoce – něco bohatšího, hlubšího a méně pomíjivého. Někteří lidé tomu říkají radost nebo spokojenost, ale ať to nazvete jakkoli, všichni víme, že je to důležité.

Ve skutečnosti by prakticky každý, koho by jste se zeptali, řekl, že v jeho životě není větší motivace než být šťastnější.

Proč se tedy vždy honíme za štěstím a jen zřídka si ho vychutnáváme?

Proč se to tolika lidem zdá být spíše budoucím cílem než současnou realitou?

Je to jako bychom všichni spoléhali na to, že si v důchodových letech budeme užívat blaženého štěstí a nyní prostě platíme své daně. Výzkum však ukazuje, že naše schopnost vychutnat si daný okamžik není spojena pouze s pozitivními emocemi, ale také s větší psychickou pohodou.

Spokojíme se s levnými dopaminovými hity

Jaké jsou tedy důvody, proč odhazujeme příležitost být šťastní po  cestě a nedokážeme si užít staré dobré časy když jsme v nich? Existují minimálně tři důvody, které jsem na sobě pozoroval:

Moderní kultura nás povzbuzuje k pasivní spotřebě namísto aktivní tvorby; rozptýlení místo zapojení. Je mnohem snazší procházet internet v telefonu nebo sáhnout po oblíbené svačině, než se spojit s přítelem nebo vyjádřit vděčnost za to, co mám. Ale čím častěji se těmto okamžitým potěšením poddávám, tím více po nich toužím a tím méně jsem vnímavý k bohatším, ale pomalejším radostem života.

Myslíme si, že si to ještě nezasloužíme

Jakkoli to zní bláznivě, když to píšu, někdy si nedovolím užít si to, co mám, protože se bojím, že mě to učiní pasivní. Mám pocit, že si zasloužím právo vychutnávat si život, až ve svých vlastních očích dosáhnu úrovně úspěchu. Nebo se někdy cítím „pozadu“, jako bych už promarnil čas, a teď spěchám, abych to dohnal. Říkám si, že jednoho dne si vypěstuji schopnost užívat si daný okamžik, ale obávám se, že si vytvářím řetězce návyků, které bude těžké se odnaučit.

Hledáme něco jiného

Vzpomínám si na konkrétní okamžik na vysoké škole, kdy jsem se cítil nejistý ohledně budoucnosti a myslel jsem si, že kdybych si našel práci, která by mě bavila, a oženil se s dívkou, kterou jsem miloval, pak bych byl naprosto spokojený. Opravdu jsem si myslel, že tyto dvě věci vyřeší můj neklid jednou provždy. No, oženil jsem se s tou dívkou, našel jsem si skvělou práci a založil rodinu – ale příliš často se přistihnu, že přemýšlím, co bude dál, místo abych si cenil ty nádherné dary.

Objevte svůj poklad

V Bibli je krátké podobenství o muži, který prochází cizím polem a narazí na neuvěřitelně cenný poklad.

Pokračuje ve vykopání jámy a zakopá poklad jinam, aby ho nikdo jiný nenašel. Poté se vrátí domů a začne prodávat vše, co vlastní – zpeněží celé své čisté jmění –, aby mohl získat dostatek peněz na nákup pole se zakopaným pokladem.

Ponechme na chvíli stranou etiku jeho volby a zaměřme se na jeho zřejmý motiv.

Jakmile věděl, co má, nebyl důvod pokračovat v hledání. Není důvod váhat. Už objevil něco nanejvýš cenného a jediné, co musel udělat, bylo vsadit si na to svůj nárok.

Představte si, že by se po prodeji všeho, co měl, rozhodl začít hledat jiné pole, které by si mohl koupit – třeba nějaké v hezčí části města. Nebo kdyby ho rozptýlila jeho nově nalezená hotovost a začal si dopřávat malé radosti a úplně zapomněl na pole.

Proč hledat dál, když už jste to zbohatli?

Proč se spokojit s laciným vzrušením, když máte k dispozici něco lepšího?

To jsou stejné otázky, které si musíme klást, když otálíme, byť jen o den, s vychutnáváním všeho dobrého v našem životě.

Proč pořád hledat něco lepšího, když jste se ani nenaučili radovat se z toho, co máte?

Proč plýtvat dny a týdny skákáním z jednoho levného dopaminového hitu do druhého, když něco hlubšího a bohatšího už je ve vašem životě a čeká na objevení.

Nečekejte ani minutu a užijte si štěstí, které už je vaše. Toto jsou staré dobré časy a je načase, abychom si toho všimli.

Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz), Zdroj: theepochtimes.com