Podle Yuvala Noaha Harariho, historika, futuristy a poradce Světového ekonomického fóra (WEF), „prostě nepotřebujeme drtivou většinu populace“ v dnešním světě.
Říká, že moderní technologie, jako je umělá inteligence, činí lidskou práci ekonomicky a vojensky „nadbytečnou“.
Harari, který je hlavním poradcem Klause Schwaba a Světového ekonomického fóra, pronesl své poznámky během rozhovoru s Chrisem Andersonem, šéfem TEDU.
Breitbart reportuje: Došel k závěru, že současné rozšířené rozčarování mezi „obyčejnými lidmi“ má kořeny ve strachu, že zůstaneme „pozadu“ v budoucnosti řízené „chytrými lidmi“. Tyto obavy jsou oprávněné, dodal, vzhledem k jeho projekci, že vznikající technologie přesunou ekonomické potřeby do mnoha kategorií stávající práce:
„Spousta lidí cítí, že zůstávají pozadu a jsou vynecháváni z příběhu, i když jejich materiální podmínky jsou stále relativně dobré. Ve 20. století bylo všem příběhům – liberálním, fašistickým, komunistickým – společné to, že velkými hrdiny příběhu byli obyčejní lidé, ne nutně všichni lidé, ale pokud jste žili, řekněme, v Sovětském svazu ve 30. letech 20. století byl život velmi ponurý, ale když jste se podívali na propagandistické plakáty na zdech, které zobrazovaly slavnou budoucnost, byli jste u toho. Podívali jste se na plakáty, které ukazovaly oceláře a farmáře v hrdinských pózách, a bylo zřejmé, že tohle je budoucnost.
Nyní, když se lidé dívají na plakáty na stěnách nebo poslouchají přednášky TED, slyší spoustu těchto velkých myšlenek a velkých slov o strojovém učení a genetickém inženýrství, blockchainu a globalizaci, tak cítí, že toho nejsou součástí. Už nejsou součástí příběhu budoucnosti a myslím si, že – opět je to hypotéza – pokud se pokusím pochopit a napojit se na hlubokou zášť lidí na mnoha místech po celém světě, tak část těch lidí, co by tam mohli jít si uvědomuje – a mají pravdu, když si to myslí – že: ´Budoucnost mě nepotřebuje. Všichni tito chytří lidé jsou v Kalifornii, v New Yorku a v Pekingu a plánují tuto úžasnou budoucnost s umělou inteligencí, bioinženýrstvím, s globální konektivitou a tak dále, takže mě nepotřebují. Možná, že když budou hodní, hodí mi nějakou almužnu jako univerzální základní příjem,‘ ale psychicky je mnohem horší cítit, že jste k ničemu, než mít pocit, že jste využíván.“
Harari postavil do kontrastu 20. století s 21. stoletím a předpověděl to, když řekl, že současné a budoucí ekonomiky postupně snižují potřebu lidských bytostí. Přesně řekl:
„Pokud se vrátíte do poloviny 20. století — a je jedno, jestli se vrátíme do Spojených států za dob Roosevelta, nebo jestli se vrátíme do Německa za dob Hitlera, nebo dokonce do SSSR za éry Stalina — atak si myslíte, že pokud jde o budování budoucnosti, pak jsou vaše stavební materiály ty miliony lidí, kteří tvrdě pracují v továrnách, na farmách a vojáci. Potřebujete je. Bez nich nemáte žádnou budoucnost.
Nyní, s přechodem do počátku 21. století jsme v době kdy drtivou většinu populace prostě nepotřebujeme,“ uzavřel, „protože budoucnost je o vývoji stále sofistikovanějších technologií, jako je umělá inteligence [a] bioinženýrství. Většina lidí k tomu nijak nepřispívá, snad kromě svých dat, a ať už lidé stále dělají cokoliv, co je užitečné, tyto technologie budou stále více převládat a umožní nahradit lidi.“
Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz), Zdroj: newspunch.com
