Hlavní příčina zrychleného stárnutí

Foto: Stres a deprese mohou přispět k urychlení stárnutí a zároveň zvýšit riziko chronických onemocnění.

Co je hlavní příčinou zrychleného stárnutí? Špatné návyky, jako je kouření a nadměrné pití, jsou často první věci, které vás napadnou. Nicméně, možná překvapivě, vědci nedávno zjistili, že hlavním viníkem stárnutí je špatný psychický stav.

Hlavní viník stárnutí: Negativní psychologický stav

Výzkumný dokument, který vznikl ve spolupráci amerických a hongkongských vědců zkoumal účinky různých faktorů na biologický věk lidí pomocí údajů od 11 914 dospělých v databázi China Health and Retirement Longitudinal Study. Data zahrnovala krevní testy účastníků, životní podmínky, psychologický stav, historii onemocnění a další.

Ve studii zveřejněné v září v časopise Aging výzkumníci zjistili, že průměrný účinek mrtvice, onemocnění jater a plic na biologické stárnutí nepřesahuje 1 1/2 roku.

Testovali také zdravé lidi a zjistili, že u lidí bez jakýchkoli nemocí bylo primární příčinou zrychleného stárnutí jejich stav mysli.

Studie zjistila, že špatný psychologický stav zvyšuje biologický věk člověka o 1,65 roku. Druhým faktorem je kouření, zlozvyk ovlivňující očekávanou délku života, urychlující stárnutí o 1,25 roku. Mezi další faktory, které přispívají k urychlenému stárnutí, patří mimo jiné i to, jestli jste muž, žijete na venkově a jaký máte stupeň svobody.

Lidé trpící depresí nebo úzkostí můžou také zvýšit svůj biologický věk  a urychlit stárnutí, zjistila studie. Ze všech negativních psychických stavů pocit nešťastnosti zvyšuje stárnutí o 0,35 roku, zatímco neklidný spánek zvyšuje stárnutí o 0,44 roku.

„Psychické a psychosociální stavy jsou jedny z nejsilnějších prediktorů zdravotních výsledků – a kvality života – ale byly z velké části vynechány z moderní zdravotní péče,“ řekl spoluautor článku Manuel Faria ze Stanfordské univerzity.

Starší biologický věk: Rychlejší stárnutí, znamená náchylnější k nemocem

Je rozdíl mezi biologickým věkem člověka a chronologickým věkem.

Ve studii Stárnutí vyvinuli vědci statistický model pro výpočet biologického věku a dali mu pracovní název: hodiny stárnutí. Biologický věk osoby lze zjistit pomocí hodin stárnutí zadáním biochemických ukazatelů krve osoby, krevního tlaku, srdeční frekvence, rodinného stavu, oblasti bydlení, životního stylu a dalších.

Pokud je biologický věk člověka nižší než jeho chronologický věk, stárne pomalu. Na druhou stranu, pokud je jeho biologický věk vyšší než jeho chronologický věk, stárne rychle. Zvýšený biologický věk je také spojen s vyšší mírou úmrtností z různých příčin a mírou infekcí a také s některými nemocemi.

Kromě psychologických faktorů, jako je stres, osamělost, duševní zdraví a negativní vnímání stárnutí, existuje několik psychosociálních faktorů, které stárnutí urychlují, včetně negativních osudových životních událostí a moderního životního stylu.

Existují určité příčiny negativních psychických stavů, které urychlují proces stárnutí.

Proč mohou negativní psychické stavy tak výrazně ovlivnit biologický věk člověka? Když se nahromadí různé negativní pocity, lidské tělo podstoupí řadu jemných reakcí a podle toho se změní i mnoho fyziologických ukazatelů. Tělo vylučuje stresové hormony a další chemikálie a zvyšuje se oxidační poškození. Geny související se stárnutím jsou proto stimulovány, což vytváří nestabilitu v životním rytmu těla.

Ve stresu tělo produkuje velké množství glukokortikoidů, které narušují téměř všechny tělesné tkáně a urychlují proces stárnutí. Glukokortikoidy jsou spojovány s pamětí a kognicemi, způsobují epigenetické změny v DNA a ovlivňují metylaci DNA spojenou se stárnutím, což může přispívat k arterioskleróze a dalším zdravotním problémům.

Studie na zvířatech ukázaly, že sociální stres vyvolaný soutěživostí může způsobit zrychlené stárnutí. Někteří vědci vypočítali, že nahromaděný stres v průběhu života vede ke zvýšení biologického věku o 3,6 roku.

Stres může navíc zhoršit oxidační poškození a zkrátit telomery DNA v lidském těle, což obojí přispívá ke stárnutí a zvyšuje biologický věk o 10 let. Studie dětského traumatu a posttraumatické stresové poruchy také naznačují, že toto stresem vyvolané zrychlené stárnutí může přetrvávat roky.

Existují také studie, které ukazují, že kumulativní stres má za následek inzulínovou rezistenci v lidském těle. Inzulinová rezistence povede k chronickému zánětu a oxidativnímu stresu, což jsou klíčové mechanismy biologického stárnutí. Délka telomer leukocytů (DTL) je nepřímo spojena s inzulinovou rezistencí. S rostoucí inzulinovou rezistencí se DTL snižuje a buněčné stárnutí narůstá.

Mezi krevními biomarkery vloženými do hodin stárnutí ukazuje nárůst klíčového markeru – cystatinu C – pokles funkce ledvin. Snížená funkce ledvin je hlavním rizikovým faktorem pro zvýšenou úmrtnost ze všech příčin v běžné populaci. Navíc abnormální hladiny cystatinu C mohou být spojeny s nově vzniklými depresivními symptomy.

Rychlý vzestup neštěstí v posledních letech

Celkově jsou naše psychické stavy stále horší: Cítíme se nešťastnější a osamělejší.

Podle Gallupa neštěstí světové populace za posledních 15 let roste a nyní je rekordně vysoké. Lidé cítí více hněvu, smutku, bolesti, starostí a stresu než kdykoli předtím. Pokud se index negativní zkušenosti pohybuje od 0 do 100, nespokojenost lidí vzrostla z 24 v roce 2006 na 33 v roce 2021.

Ve více než 5 milionech rozhovorů o štěstí, které provedl Gallup, statisticky reprezentující 98 procent světové populace, byli dotazovaní požádáni, aby popsali svůj život na stupnici od 0 do 10, kde nula představuje nejhorší možný život a deset představuje nejlepší možný život.

Když průzkum v roce 2006 začal, 3,4 procenta respondentů uvedlo, že jejich život je 10, a pouze 1,6 procenta uvedlo, že jejich život byl 0. V roce 2021, po 15ti letech sledování, tyto počty lidí na obou koncích výrazně eskalovaly. Mezi těmi, kteří svůj život hodnotili nejlépe, tvořili 7,4 procenta, což je 1,1 násobný nárůst, zatímco ti, kteří svůj život hodnotili nejhůře, dosáhli 7,6 procenta, což je 3,75 násobný nárůst.

Od vypuknutí COVID-19 se osamělost podstatně zvýšila.

Online průzkum mezi 950 Američany, který provedla Harvardská univerzita v říjnu 2020, ukázal, že 36 procent všech Američanů – včetně 61 procent mladých dospělých ve věku 18 až 25 let a 51 procent matek s malými dětmi – pociťuje vážnou osamělost. Zpráva také odhalila strašlivou cenu osamělosti, včetně předčasné úmrtnosti a široké škály vážných fyzických a emocionálních problémů, jako je deprese, úzkost, srdeční choroby, zneužívání návykových látek a domácí zneužívání.

Způsob, jak změnit psychický stav a snížit biologický věk

Jak můžeme změnit svůj duševní stav a snížit nešťastnost? Četné studie zjistily, že kromě zlepšení stravy, chození v přírodě a pravidelného cvičení může praktikování soucitu k sobě a ostatním také vést k pozitivnímu psychickému stavu a oddálit stárnutí.

Soucit definují učenci jako citlivost vůči utrpení druhých se závazkem pomoci jej zmírnit. Na rozdíl od empatie není soucit pouze schopností rozpoznat a prožívat psychické stavy druhých, ale vyžaduje také motivaci následovanou akcí. Ne jen to je soucit.

Soucit zlepšuje duševní a fyzickou pohodu v různých aspektech, což se může projevit snížením osamělosti, zvýšením štěstí, snížením kardiovaskulárního rizika a zánětu a zlepšením cukrovky.

Studie publikovaná v Translational Psychiatry v roce 2021 zahrnovala 10ti leté sledování 1090 dospělých Američanů. Výzkumníci zkoumali fyzické a duševní účinky soucitu k sobě samému (SKSS) a soucitu k druhým (SKD) telefonováním a vyplňováním formulářů. Výsledky ukázaly, že jedinec, který měl trvale vyšší úrovně SKSS a SKD, byl po letech méně osamělý.

Pokud jedinec začíná s nízkou úrovní  SKSS a SKD, ale poté se změní, zlepší se odpovídajícím způsobem i jeho duševní pohoda.

Pozitivní účinky soucitu na zdraví jsou větší než nepříznivé účinky kouření a pití. To potvrzuje zjištění na začátku článku, že špatné duševní stavy urychlují stárnutí více než kouření.

Je to proto, že soucit a dobré skutky mohou posílit spojení s ostatními, aniž by se cítili ohroženi. Lidé se pravděpodobně odvděčí více reakcemi a vřelými návraty. Navíc SKSS a SKD odrážejí empatické schopnosti – porozumění emocím a perspektivám druhých – což posiluje hodnotnější sociální vztahy.

V post-pandemické éře lidé zažívali zvýšenou depresi, úzkost a stres, stejně jako snížený pocit sociálního bezpečí.

Studie zahrnující dospělé z 21 zemí a regionů v souvislosti s pandemií COVID-19 také prokazuje obecný ochranný účinek soucitu na lidi. Soucit se týká SKSS, SKD a soucit od ostatních – to jsou tři směry soucitu.

Výsledky ukazují, že s větším soucitem k sobě a druhým má jedinec menší psychické strádání a vyšší pocit sociálního bezpečí. Jednotlivec může být méně depresivní, pokud je soucitný k ostatním. Snížená deprese, úzkost a stres se dostaví, pokud je jedinec soucitný. Soucit od druhých může zmírnit strach z hrozících zdravotních rizik, jako je například vypuknutí pandemie, a zvýšit pocit sociální jistoty.

Avšak činy, které vyjadřují soucit a laskavost, jsou prospěšnější než pouhé zadržování myšlenek na soucit nebo empatii.

Studie také ukázaly, že jedinci, kteří meditují s láskou a soucitem k ostatním, mají delší telomery DNA a menší pravděpodobnost stárnutí.

Překlad: Martin Kirschner (www.vipnoviny.cz), Zdroj: theepochtimes.com